Když se v roce 1969 zabořila noha Neila Armstronga do povrchu Měsíce, mohla za to i politika. USA závodily se Sovětským svazem, kdo jako první vstoupí na povrch naší oběžnice. Dnes Měsíc láká ledem, který se nachází na dně kráterů okolo měsíčních pólů. Voda by pomohla nejen obyvatelům případné měsíční základny při výrobě kyslíku, ale také pro získávání vodíkového paliva na delší cesty do vesmíru.
Rušno nad Měsícem
Než člověk osobně „otevře kohoutky“, vydají se k Měsíci kosmické sondy. Americká vesmírná agentura NASA v rámci programu CLPS (Commercial Lunar Payload Service) najala několik firem, aby postavily jednoduché landery. Na jejich palubě budou experimenty NASA, soukromých firem a univerzit. Některé budou zkoumat Měsíc, jiné pomohou v návratu lidí na Měsíc. Celkem je pro roky 2021 až 2023 naplánováno šest misí.
Mise Nova-C
První sonda v rámci programu CLPS by mohla odstartovat už na konci letošního roku. Lander Peregrine od společnosti Astrobotic vynese při svém prvním letu nová nosná raketa Vulcan. Druhým letem bude na začátku příštího roku mise landeru Nova-C od společnosti Intuitive Machines. Sonda o výšce dvou metrů má hmotnost necelých dvou tun. K Měsíci ji vynese raketa Falcon 9 od firmy SpaceX. Přistávat bude v Oceánu bouří nebo nedaleko údolí Vallis Schröteri. Předpokládá se, že sonda bude na povrchu pracovat po jeden lunární den neboli 14 pozemských dní.
Český experiment na Tygřím oku
Mezi hlavními problémy cesty je kosmické záření. Měsíc nemá atmosféru, která by astronauty chránila. Jedním z experimentů na palubě Nova-C bude Tygří oko (Tiger Eye 1) od Státní univerzity v Louisianě. Jeho úkolem bude měřit kosmické záření. Základem přístroje je detektor MiniPIX TPX3 od české firmy ADVACAM, která se věnuje výrobě zobrazovacích detektorů. Na nich spolupracuje s ČVUT i slavným centrem pro výzkum částic CERN ve Švýcarsku.
Detektory už dříve využila NASA na Mezinárodní vesmírné stanici. Detektor MiniPIX TPX3 bude pracovat po celou dobu letu i na povrchu Měsíce. Studenti univerzity zajistí software i propojení senzoru a celého přístroje se sondou. Data ze senzoru mohou pomoci zlepšit bezpečnost astronautů.
Pavoučí rover
Dalším z přístrojů Nova-C budou kamery, které pořídí video a snímky jedné z přistávacích noh od okamžiku, kdy se dotkne povrchu, po vypnutí motorů. Vědcům to usnadní konstrukci budoucích landerů. Na palubě bude také osm malých zrcátek, které budou odrážet laserové paprsky z jiných sond a umožní tak přesné určení polohy Nova-C.
Hodně zajímavým experimentem je malý rover Asagumo od britské společnosti Spacebit. Jeho hmotnost je jen 1,3 kg a na rozdíl od klasického roveru nevyužije k pohybu po povrchu kolečka ale nohy. Místo chůze se ale bude pohybovat spíše skoky. Jeho větší nástupce by v budoucnu mohl po povrchu poskakovat s nákladem o hmotnosti 150 kg.
Lunární proutkař
Se zajímavým nákladem by měl v rámci CLPS letět lander Griffin od firmy Astrobotic. V roce 2023 dopraví do oblasti jižního pólu rover VIPER, který bude pátrat po ledu v povrchových vrstvách. Očekává se, že po povrchu ujede na 20 kilometrů. Občas se bude dostávat do oblastí, kam sluneční paprsky nikdy nedopadají a bude tak muset využít umělého osvětlení. Před jízdou do tmy si bude muset dobře nabít své baterie.
