První srpnový pokus o odběr vzorku Marsu nebyl úspěšný. Odebraný vzorek nezůstal v odběrové trubičce, pravděpodobně z ní vypadl. Nedávno proběhl druhý pokus. Vědci si tentokrát vybrali kus skály s názvem Rochette. NASA má ve zvyku dávat různým útvarům jména. Jedná se o neoficiální názvy, protože ty oficiální by musela schválit Mezinárodní astronomická unie.
Perseverance v akci
Celý proces odběru vzorku je automatický. Dvoumetrové mechanické rameno si z roveru Perseverance vzalo trubičku s vrtákem a zavrtalo ji do Marsu. Poté byla trubička vyfotografována, aby se potvrdilo, že v ní vzorek zůstal. Vzorek má tvar válce o rozměrech 1,3 x 6 centimetrů a byl hermetický uzavřen v titanové trubičce.
Následně trubičku převzalo menší rameno, které ji uložilo. Celý „ukládací“ mechanismus je na břiše roveru a můžete ho vidět v článku o prvním pokusu o odebrání vzorků: dokaz najdete nad těmito odstavci.
Cesta k Zemi
V budoucnu bude historický vzorek společně s dalšími vyhozen na povrch Marsu. V roce 2026 odstartuje k rudé planetě americká mise Mars Sample Return, která by měla vzorky posbírat, naložit na sondu a vystřelit do vesmíru. Na oběžné dráze se pouzdro se vzorky setká s evropskou sondou Earth Return Orbiter, která je dopraví na Zemi.
Život na Marsu?
Marsovské sondy odebíraly vzorky už v minulosti. Vždy se však zkoumaly jen na palubě sondy. Například tak, že se v malé peci zahřály na vysokou teplotu a přístroje následně zkoumaly látky, které se odpařily. Na palubách sond jsou ale omezené možnosti analýzy vzorků. V laboratořích na Zemi jsou přístroje dokonalejší.
Vědce budou při zkoumání vzorků Marsu zajímat odpovědi na stejné otázky, které řeší i rover Perseverance: Byl na Marsu kdysi život? Nebo existovaly alespoň podmínky vhodné k životu? Velké množství vzorků z různých míst může také pomoci lépe připravit další sondy, které budou odebírat vzorky nebo se budou snažit například umístit senzor pod povrch planety. Sonda InSight takto chtěla dostat senzor pro měření tepla až 5 metrů pod povrch Marsu, ale kvůli vlastnostem marsovské půdy se to nepovedlo.
Činí se i vrtulník
Perseverance má společnost. Na Mars s ním přiletěl také malý vrtulník Ingenuity. Vědci doufali, že v průběhu měsíce uskuteční „až“ pět letů a každý z nich potrvá kolem 90 sekund. Pět testovacích letů skutečně proběhlo. Ingenuity poté zahájil novou fázi své mise. Nyní je využíván jako pomocník pro Perseverance. Mapuje plánovanou cestu roveru a hledá zajímavé cíle. Zatím proběhlo 13 letů. Vrtulník dokáže letět až 170 sekund a doletěl až 625 metrů daleko.
