Většinu planetek vidíme i ve větším dalekohledu jen jako méně jasné „hvězdy“. Prozradí je až vlastní pohyb na hvězdném pozadí. Některé jsme alespoň trochu prozkoumali pomocí radaru, když proletěly kolem nás. Jen hrstku pak navštívily kosmické sondy.
Sonda Lucy prozkoumá trojány
Vesmírná sonda Lucy, která odstartovala na raketě Atlas 5, navštíví nejvíce planetek ze všech sond. A zavítá i do oblastí, kam se ještě žádná nevydala. Lucy prozkoumá takzvané trojány.
Představme si, že máme v ruce kružítko a uděláme kružnici. Bude to oběžná dráha Jupiteru okolo Slunce. Největší planetu Sluneční soustavy si můžeme na kružnici také zakreslit. Následně vezmeme úhloměr a najdeme si body 60° před Jupiterem a 60° za ním.
Těmto bodům se říká librační centra. Najdeme je v soustavě dvou těles – v tomto případě Jupiteru a Slunce. Vyrovnávají se v nich gravitační a odstředivé síly soustavy tak, že malé těleso umístěné do tohoto bodu nemění vůči soustavě svou polohu. Do libračních center Slunce – Země se například umisťují kosmické sondy. Brzy tam zamíří Kosmický dalekohled Jamese Webba. Celkem je libračních center pět, ale nás budou zajímat jen dvě zmíněné.
Ve dvou libračních centrech Jupiteru se nachází velké množství menších těles, kterým se říká trojanské planetky. Zatím jich bylo objeveno téměř 10 tisíc, ale předpokládá se, že jich bude mnohem více.
Planetky podle hrdinů trojské války
Prvním známým trojanem byla planetka Achilles, kterou objevil v roce 1906 Max Wolf na hvězdárně v Heidelbergu (Německo) a pojmenoval ji podle jednoho z hrdinů trójské války. Rakouský astronom narozený v Opavě Johann Palisa, který jako první přesně vypočítal jejich dráhy, navrhl pojmenovávat všechny trojany po hrdinech trojské války.
Skupiny jsou dvě. Jako trojány označujeme planetky, které se pohybují 60 stupňů za Jupiterem. Planetky, které obíhají 60 stupňů před Jupiterem, jsou Řekové.
Podle astronomů jsou trojánské planetky pozůstatkem nejstaršího materiálu ve Sluneční soustavě, ze kterého před 4,6 miliardami let vznikl náš planetární systém.
Lucy jako od Beatles
Původ trojánských planetek dal název i vesmírné sondě, která je jako první prozkoumá. Lucy je přezdívka pro archeologický nález v Etiopii z roku 1974. Jedná se o několik stovek kosterních pozůstatků našeho dávného předka, který žil na Zemi přes více než 3 miliony lety. Samotný název kostry pochází z písně Beatles Lucy in the Sky with Diamonds. Mimochodem na palubě má Lucy plaketu, na které jsou citáty vědců i umělců. A nechybí ani citáty od členů Beatles.
Dlouhá cesta vesmírem
Cíle pro sondu Lucy nebyly vybrány náhodně. Jedná se o různé typy planetek, které se liší svým složením. Sondu čeká dlouhá cesta. Nejdříve se dvakrát vrátí k Zemi a využije gravitaci naší planety pro další cestu. Poprvé se tak stane 15. října 2022, podruhé 12. prosince 2024.
V dubnu 2025 proletí Lucy okolo první planetky, ale nebude to ještě troján. Planetka Donaldjohanson je součástí hlavního pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Poté už přijdou na řadu návštěvy trojanských planetek:
Srpen 2027: návštěva hned dvou Řeků: Eurybates a jeho měsíce Queta. Planetka má průměr 64 km, měsíc 1 km.
Září 2027: návštěva planetky Polymele o průměru 21 km.
Duben 2028: návštěva planetky Leucus o průměru 34 km
Listopad 2028: návštěva planetky Orus o průměru 51 km
Do cíle daleko
Poté se Lucy vydá zpět k Zemi, okolo které proletí na Vánoce 2030. Rozhodně ale nepůjde o konec mise. Sonda zamíří na „druhou stranu“ do oblasti trojánů, kde v březnu 2033 navštíví dvojitou planetku Patroclus a Menoetius. Jedná se o největší cíle. První z planetek má průměr 113 km, druhá 104 km.