V květnu 2015 se na oběžnou dráhu Země vydala solární plachetnice LightSail 1. Její mise trvala krátce a byla provázena řadou technických problémů.
V červenu 2019 odstartovala její nástupkyně LightSail 2. Při startu se jedná o klasický CubeSat, což je malá družice ve tvaru krychle o hraně 10 cm. Podobných krychlí může být více. V případě LightSail 2 jsou tři. Po dosažení oběžné dráhy LightSail 2 roztáhla svou plachtu o ploše 32 metrů čtverečních, což její provozovatel přirovnává k velikosti boxerského ringu.
LightSail 2 zápasí s atmosférou
V astronomii existuje tak zvaný sluneční vítr, což jsou nabité částice ze Slunce. Plachetnice však pohání něco jiného – tlak slunečního záření.
Zápas s atmosférou LightSail 2 se pohybuje ve výšce přes 700 kilometrů. Dokonce i v těchto výškách jsou přítomné molekuly vzduchu. Družice o ně třou a postupně se „propadají“ k Zemi, až jednou shoří v atmosféře. Většinou k tomu dochází až v době, kdy už družice nefunguje. Například Mezinárodní vesmírná stanice ale kvůli své velikosti padá rychleji, a tak musí občas zažehnout motory a dráhu zvýšit. LightSail 2 používá pro úpravu dráhy právě svou obří plachtu. Do atmosféry sice propadá tak jako tak, ale pomaleji.
„Díky optimalizovanému nasměrování plachty v průběhu času byla míra poklesu výšky během posledních měsíců nejlepší z celé mise,” uvedl provozovatel družice v nedávném prohlášení. „Tah dokonce občas překonal atmosférický odpor a mírně zvýšil oběžnou dráhu družice.“
Sledujte ji na oběžné dráze
Plachetnici LightSail provozuje slavná nezisková organizace The Planetary Society a to z velké části díky drobným darům od lidí z celého světa.
Na této stránce organizace můžete sledovat vývoj dráhy. Na prvním obrázku je pozice plachetnice na oběžné dráze, na druhém pak její dráha. Plachetnice se okolo Země nepohybuje po kružnici ale po dráze, která je mírně eliptická. Oranžovou barvou je tak znázorněno perigeum (česky přízemí), což je nejbližší bod dráhy k Zemi, modrou apogeum (česky odzemí), což je nejvzdálenější bod od Země.
Plachty napnuty
LightSail 2 pouze testuje nové technologie. V budoucnu by však solární plachetnice mohly pohánět sondy pro průzkum těles Sluneční soustavy nebo dokonce sondy pro průzkum planet u cizích hvězd. Ve druhém případě by byly sondy urychleny výkonnými lasery ze Země.
V příštím roce se do vesmíru poprvé vznese obří raketa SLS, která v dalších letech dopraví člověka na Měsíc. Na palubě bude mít i několik malých pasažérů v podobě CubeSatů. Jedním z nich je plachetnice NEA Scout pro průzkum asteroidu. O ní se více dozvíte tady. Články o dalších CubeSatech na palubě SLS najdete v rubrice Vesmír.
Přečtěte si také: