Neobvyklý taneční pár bychom našli v systému PKS 2131-021. Ten zřejmě obsahuje dvě superhmotné černé díry, z nichž každá má hmotnost stovek milionů našich Sluncí. Na to, jak jsou kolosální, se ale obě černé díry nacházejí velmi blízko, jsou doslova těsně vedle sebe. Dělí je totiž vzdálenost, která je jen asi 50krát větší než vzdálenost mezi Sluncem a Plutem. Černé díry sdílejí stejnou dráhu a přibližně každé dva roky oběhnou kolem sebe. Až potud to vypadá jako vesmírná idylka, která trvá už asi 100 milionů let. V budoucnu ale bude hůř.
Srážka supermasivních černých děr
Astronomové z Kalifornského technologického institutu známého jako Caltech se domnívají, že dvojice černých děr se s přibližně 99% pravděpodobností každou chvilkou srazí. Přitom se uvolní tolik energie, že následky události zaznamenáme i na Zemi. Pro náš klid je přitom dobré uvědomit si, že „každou chvilku“ znamená ve vesmírném měřítku asi 10 tisíc let. Až se to ale stane, dojde podle vědců k „titánské kolizi“, při které vznikne jedna ještě větší černá díra. Kolize bude tak velká, že otřese samotným časoprostorem a vyšle gravitační vlny napříč vesmírem.
Tikající blazar
Důkazy pro svou teorii astronomové z Caltechu získali při studiu blazaru PKS 2131-021. Blazary (typ kvasaru) jsou aktivní centra galaxií tvořená černou dírou obklopenou rotujícími mračny prachu a plynu. V pravidelných intervalech blazary „vystřelují“ směrem k Zemi proud plazmy rychlostí blížící se rychlosti světla. Jas PKS 2131-021 ovšem v posledních 45 letech pravidelně kolísá, vědci to popisují jako tikání hodin. Nejlepší vysvětlení podle nich je, že systém obsahuje pár supermasivních černých děr, které se vzájemně přibližují.
