Exoplanety jsou všude a jsou velmi pestré. A také je s nimi spousta problémů. NASA se nyní pochlubila, že astronomové už našli 5000 exoplanet. Číslo je ale potřeba brát trochu s rezervou.
Zatímco seznam v katalogu NASA uvádí 5005 exoplanet, slavný katalog exoplanet na adrese exoplanet.eu, který provozuje Pařížská observatoř, uvádí zatím jen 4979 exoplanet. Proč existuje rozdíl? Důvodů je více. Může jít o pozdější aktualizaci i odlišný přístup k objevům, které byly zpochybněny.
Co je to exoplaneta?
První exoplaneta – tedy planeta mimo Sluneční soustavu - byla objevena v roce 1992 na překvapivém místě – u pulsaru. Jedná se o pozůstatek po výbuchu supernovy. Je nepravděpodobné, že by planeta výbuch přežila, vznikla zřejmě až po něm.
První exoplaneta u normální hvězdy byla objevena v roce 1995. V prvních letech přibývaly objevy pomalu a většinou šlo o obří a horké planety. Velký zvrat nastal v roce 2009. Do vesmíru se vydal kosmický dalekohled Kepler, který objevil 2700 potvrzených exoplanet, což je více než polovina ze všech. Na jeho práci nyní navazuje družice TESS.
Obyvatelné exoplanety?
Na našem úvodním obrázku vidíte rozdělení dosud objevených planet. Třetinu tvoří obří planety podobné Jupiteru. Další třetinu tvoří planety menší, které se podobají Neptunu, ale pořád mají velmi silnou atmosféru. Další třetinu pak tvoří super-země.
Super-země je typ planety, který ve Sluneční soustavě nemáme. Je hmotnější než Země ale zase mnohem méně hmotný než Neptun. Planety zemského typu tvoří jen 4 %. Neznamená to, že jsou vzácné, ale spíše se hůře hledají. Právě o ně ale samozřejmě stojíme nejvíce, protože mohou být obyvatelné - na jejich povrchu mohou být podmínky k životu.
Několik podobných planet jsme už našli, jednou z nich je i vůbec nejbližší exoplaneta Proxima Centauri b. Na atmosféry některých z nich se brzy podívá Kosmický dalekohled Jamese Webba.
Ve videu vidíte objevy exoplanet napříč oblohou. Velmi dobře je patrné místo, kde exoplanety nacházel dalekohled Kepler. Jednotlivé barvy představují metodu objevu.
Nejúspěšnější jsou dvě: Radial velocity (měření radiálních rychlostí) umožňuje objevit planetu na základě jejího gravitačního vlivu na mateřskou hvězdu. Transit (tranzity) zase nachází planetu, která přechází před svou hvězdou a způsobí tím pokles její jasnosti.