Neptun, nejvzdálenější planeta Sluneční soustavy, není příliš podobný Zemi. Už proto, že jde o plynného obra, tedy planetu složenou převážně ne z hornin, ale z plynných látek. Je mnohem větší než Země a má silnou atmosféru složenou převážně z vodíku a hélia s příměsí metanu, který absorbuje sluneční světlo a způsobuje tak charakteristickou modrou barvu. Zajímavou odlišností je i to, že Neptun má nejméně 5 prstenců a krouží kolem něj nejméně 14 měsíců.
Dobré vědět: Budoucnost vesmíru • Zdroj: VTM.cz
Existují však i společné vlastnosti. Neptun má podobně jako naše planeta skloněnou osu rotace, což znamená, že se na něm střídají roční období. Jen to trvá trochu déle. Zatímco na Zemi trvá jedno roční období 3 měsíce, na Neptunu je to 40 let! Může za to mnohem delší doba oběhu okolo Slunce, jeden „rok“ na Neptunu trvá 165 pozemských let.
Pokud tedy chceme pozorovat sezónní změny na Neptunu, musíme ho zkoumat delší dobu. Vědci z University of Leicester využili data z kosmického dalekohledu Spitzer a mnoha pozemských dalekohledů z let 2013 až 2020. Na snímcích je Neptun v trochu zvláštních „barvách“. Dalekohledy ho totiž pozorovaly v infračervené části spektra, která je pro výzkum teplot vhodnější.
Na Neptunu se záhadně ochladilo
Od roku 2005 panovalo na jižní polokouli Neptunu léto. Astronomové proto očekávali, že teploty budou pomalu růst. Ve skutečnosti ale klesly asi o 8 stupňů Celsia. (Neptun je daleko od Slunce, takže jeho průměrná teplota je méně než -200 °C.)
Jak se vyvíjely termální záběry z Neptunu
Planeta Neptun
Jak by vypadal pád na planetu Neptun?
Velkou zajímavostí také je, že k ochlazení Neptunu nedošlo všude. V posledních třech letech pozorování vědce překvapilo dramatické oteplení jižního pólu planety, kde teplota vzrostla o 11 °C. Teplý polární vír na Neptunu je znám po mnoho let, ale takto rychlé oteplení dosud nebylo na planetě pozorováno.
Příčiny teplotních změn zatím nejsou zřejmé. Mohou souviset se sezónními změnami v chemii Neptunu, které mohou změnit to, jak efektivně se atmosféra ochlazuje. Další možností je vliv jedenáctiletého slunečního cyklu - nebo něco úplně jiného. V nejbližších letech se na ale Neptun i další planety podívá nový a velmi výkonný infračervený kosmický dalekohled Jamese Webba, takže se možná dozvíme nové informace o atmosféře planety a teplotách v ní.
První záběry z planety Neptun
Podívejte se pod oblaka na Neptunu
Vesmírná mise sondy Neptune Odyssey
Zapomenutá planeta
Uran a Neptun jsou nejméně prozkoumané planety Sluneční soustavy. Navštívila je zatím jen jedna sonda, která kolem nich navíc pouze prolétla. Voyager 2 minul nejdříve v roce 1986 Uran a o tři roky později v srpnu 1989 Neptun. Sonda stále funguje, míří ven ze Sluneční soustavy a nachází se 130 AU od nás (1 AU je vzdálenost Země od Slunce). Signál ze sondy k nám letí 18 hodin.
V minulosti se objevily různé návrhy na sondu pro průzkum Neptunu a jeho měsíců. Žádný se však nepodařilo realizovat. Aktuálně se zvažuje vyslání sondy Neptune Odyssey, která by odstartovala v letech 2031 až 2033 a do roku 2049 by dorazila k Neptunu. Do vesmíru by ji mohla vynést raketa SLS, která se nyní testuje pro lety na Měsíc. Kromě samotné planety by Neptune Odyssey zkoumala také měsíc Triton a vypustila menší sondu do atmosféry planety.
