O výbuchu supernovy, tedy hvězdné explozi, jste už asi slyšeli. Prudkých zjasnění hvězdy ale může být více. Kromě supernov rozpoznávají astronomové ještě takzvané novy a kilonovy. Supernova je z hlediska množství energie uprostřed těchto dvou. Do tohoto přehledu teď ale možná přibude ještě čtvrtá kategorie – mikronova. Ve skutečnosti jde ale spíše o typ novy.
Co jsou to novy, supernovy a kilonovy?
Hvězdy podobné Slunci na konci života odhodí svou plynnou obálku a na jejich místě zůstane bílý trpaslík - pomalu chladnoucí objekt o velikosti Země, ale obrovské hmotnosti. V podstatě se jedná o obnažené jádro bývalé hvězdy.
Naše Slunce je samotářka, ale velká část hvězd žije v párech nebo i početnějších systémech. Pokud bílý trpaslík obíhá okolo normální hvězdy, může z ní přetahovat materiál, který dopadá na jeho povrch.
Umělecká animace dvojhvězdy s bílým trpaslíkem • Zdroj: ESO/M. Kornmesser
Gravitace malého bílého trpaslíka je tak silná, že jakmile se materiál (vodík) nahromadí, stlačí se natolik, že v něm dojde k termonukleární fúzi. Jedná se o stejný proces, který se běžně odehrává jen v nitru hvězd a je zodpovědný za to, že hvězdy svítí.
Vodík se při fúzi přemění na helium a uvolní se velké množství energie – desítky nebo dokonce stovky tisíckrát větší, než je svítivost Slunce. Bílý trpaslík prudce zjasní a dojde k výbuchu novy.
Celý jev trvá většinou několik týdnů. Poté se bílý trpaslík vrátí ke své normální jasnosti. Občas ale k explozi nedojde, trpaslík hromadí materiál dál a dál… až do kritické hmotnosti 1,4 Slunce. Poté je rozmetán výbuchem a my to pozorujeme jako supernovy.
Existují ale ještě kilonovy, které jsou zhruba tisíckrát silnější. Jedná se o splynutí dvou neutronových hvězd, tedy pozůstatku po výbuchu supernovy, nebo neutronové hvězdy a černé díry.
Zlodějští bílí trpaslíci
Supernovy jsou jeden extrém podobných událostí. Vědci nyní objevili opačný. Využili data z družice TESS, která hledá exoplanety, ve skutečnosti ale pozoruje jasnost mnoha objektů na obloze.
Vědci pozorovali tři bílé trpaslíky s označeními TV Columbae, ASASSN-19bh a EI Ursae Majoris. Všichni tři kradou materiál sousední hvězdy a u všech došlo ke zjasnění. Nova? Ano, jenže trochu zvláštní. U žádného z trojice vesmírných zlodějčků netrval výbuch novy týdny, ba ani dny, ale pouhé hodiny.
Uvolněná energie odpovídala asi jen miliontině energie novy. Miliontina má předponu „mikro“, a tak by název jevu na světě. Otázkou ale zůstává, co mikronovy způsobuje.
Vesmírný ohňostroj
Bílí trpaslíci jsou extrémní v mnoha ohledech. Jedním z nich je magnetické pole, které může být hodně divoké. Materiál proudící z druhé hvězdy je tak horký, že je ionizovaný, což znamená, že atomy vodíku ztratily jeden nebo více elektronů.
Podobný materiál bude ovlivnitelný magnetickým polem. Stejně jako na Zemi má magnetické pole bílého trpaslíka tvar něčeho, co připomíná koblihu (donuts). Vychází z jednoho pólu a směřuje k druhému (viz galerie).
Ionizovaný materiál je stržen magnetickým polem, které ho nasměruje k magnetickému pólu, kde se hromadí. V případě běžné novy se materiál může rozšířit po celém povrchu malého, ale stále dost velkého bílého trpaslíka.
Pokud však má magnetické pole správnou konfiguraci, může se materiál nahromadit jen v okolí pólu, kde pak dojde k výbuchu. Je sice stejný jako u klasické novy, ale materiálu je méně a nachází se pouze na části povrchu bílého trpaslíka. Výsledná exploze je proto menší.
Přestože se jev označuje za mikronovu, jedná se o slušný vesmírný ohňostroj! Zmíněné malé množství materiálu odpovídá obřímu asteroidu a uvolněná energie při výbuchu je srovnatelná s tím, že Slunce vyzáří za několik týdnů.
