V neděli 15. května proletí okolo Země asteroid s označením 2008 TZ3. Jak už označení napovídá, byl objeven v roce 2008 a navštěvuje nás pravidelně. Okolo Země totiž prolétá každé dva roky. Při nedělním průletu nás mine ve vzdálenosti 5,7 milionu kilometrů, což je 15krát dál než obíhá Měsíc okolo Země. Není tedy nutné propadat panice. Vůbec nejblíže byl asteroid v roce 2008, kdy nás minul ve vzdálenosti 6,5 vzdálenosti Měsíce od Země.
2008 TZ3 ovšem není žádný drobeček, jeho průměr bude nejméně 220 metrů. Co by se stalo, pokud by narazil do Země? Čistě teoreticky, protože konkrétně u něj náraz do Země nehrozí při současném, ale ani žádném budoucím průletu. 2008 TZ3 bude v dalších letech dál od Země než v roce 2008. Podobných asteroidů je však více.
Všechny známé asteroidy • Zdroj: Živě.cz
Simulátor katastrofy
V únoru 2013 vybouchl nad ruským Čeljabinskem menší asteroid. Tlaková vlna poškodila tisíce domů. Šlo především o rozbitá okna, jejichž střepy poranily 1500 lidí. Před vstupem do atmosféry měl objekt asi 20 metrů. Dopad více než 200 metrového objektu by byl poněkud… dramatičtější. Nejde ale jen o velikost. Důležité je složení tělesa, úhel dopadu, a především rychlost. Vesmírné kolize jsou tak trochu jako dopravní nehody. Čím vyšší rychlost, tím větší škody.
Na internetu jsou zjednodušené simulátory, na kterých si můžete dopad asteroidu simulovat. Konkrétně dopad asteroidu o průměru 200 metrů by mohl vyhloubit kráter o průměru až 1,5 km. Okolí by poničila tlaková vlna, tepelné záření, zemětřesení, ale také dopad vyvrženého materiálu. Škody by byly samozřejmě lokální, vyhynutí lidstva by nehrozilo.
Asteroid 388945, potenciálně nebezpečný Zemi
Na to je potřeba objekt o velikosti asi 10 kilometrů. Při jeho dopadu by bylo do atmosféry vyvrženo tak velké množství prachu, že by na dlouhé měsíce a možná roky zastínilo Slunce a způsobilo impaktovou zimu. Přesně takový asteroid takový před 66 miliony lety smetl dinosaury. My ale máme něco, co v Jurském světě nebylo… astronomy!
Roboti jako lovci asteroidů
Vědci asteroid 2008 TZ3 nenašli náhodou - podobné objekty cíleně vyhledávají. Nepředstavujme si to jako ve filmech, kdy astronom sedí u velkého dalekohledu a pojídá pizzu, když v tom zjistí, že se asteroid řítí přímo na nás! Asteroidy nebo hezky česky planetky dnes hledají roboti. Jde o speciální dalekohledy, které automaticky fotografují oblohu. Planetky se na snímcích poznají tak, že se s odstupem minut až hodin pohnou vůči hvězdnému pozadí.
Asteroidy prolétající kolem Země
Jedno pozorování ale nestačí. Musí jich být více, abychom zjistili dráhu. A další pozorování jsou potřeba, abychom ji upřesnili. Menší tělesa se přitom hledají hůře než ta větší. Vědci je někdy najdou jen pár hodin před průletem, občas dokonce po něm nebo také vůbec. A jak jsme už napsali, dokonce i objekt o velikosti autobusu může rozbíjet okna. Máte svůj dům pojištěný pro asteroidům?
Jízdní řády asteroidů v okolí Země
Vědci přesto mají slušný přehled o provozu v našem okolí. A jízdní řád dávají k dispozici! Stačí si vyhledat stránku NEO Earth Close Approaches (nasa.gov). Na ní je přehled průletů asteroidů v nejbližší době. V prvním sloupci je označení asteroidu. V dalším pak datum a čas nejbližšího průletu.
Sloupce „distance“ udávají vzdálenost od Země. Nominální je taková, kterou vědci spočítali. Není úplně přesná, a tak se uvádí i ta absolutně minimální. Údaje jsou v AU, což je vzdálenost Země od Slunce nebo také 149 600 000 km, takže pro přepočet na kilometry se neobejdete bez kalkulačky. V tabulce je i rychlost vůči Zemi (V relative) v kilometrech za sekundu a velikost (diameter) asteroidu v metrech.
