Pokud si koupíte levný hvězdářský dalekohled, bude vám stačit ho vybalit, sestavit a počkat na nejbližší jasnou noc. Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST) se nachází ve vesmíru, takže na dobré počasí čekat nemusí. Jeho vybalení je ale o dost složitější. Nyní je ale už téměř připraven. NASA oznámila, že 12. července uveřejní první barevné fotografie.
Vybalování vesmírného dalekohledu
JWST odstartoval vloni na Vánoce. Po svém startu ho čekaly dva důležité úkoly. Musel se dostat na místo určením – tím je bod L2 soustavy Slunce-Země. Je to místo, kde se vyrovnávají gravitační a odstředivé síly soustavy tak, že si objekt umístěný do tohoto bodu udržuje stálou vzdálenost od Země a od Slunce. Nám stačí vědět, že se tento bod nachází asi 1,5 milionu kilometrů od Země směrem na opačnou stranu, než je Slunce. JWST se ve skutečnosti nenachází v tomto bodě, ale tento bod obíhá.
Rozkládání Vesmírného dalekohledu Jamese Webba. • Zdroj: ESA/ATG Medialab
Druhým úkolem bylo rozložení celého vesmírného dalekohledu a následná kalibrace všech přístrojů. Hlavní zrcadlo dalekohledu se skládá z 18 segmentů, které se po startu rozložily a následně se musely upravit vzdálenosti mezi segmenty a jejich poloha tak, aby bylo zrcadlo co nejpřesnější.
JWST a jeho přístroje musely být také vychlazeny. Dalekohled pracuje v infračervené části spektra, takže mu jakékoliv cizí teplo vadí. Před teplem Slunce ale i Země ho chrání velká sluneční clona. Na palubě pak má radiátory, které odvádí teplo z elektroniky – je to trochu podobné lednici, která má radiátor vzadu (velké černé tenké potrubí podobné mříži).
Teploty v jednotlivých částech dalekohledu můžete sledovat na webu NASA. Všimněte si, že dalekohled je rozdělen na teplou a chladnou část. Na té chladné jsou zrcadla a přístroje. Teplota se tam pohybuje okolo -230 až -270 °C.
Vesmírný teleskop Jamese Webba pozotuje první hvězdu
Co bude pozorovat JWST?
NASA už uveřejnila kalibrační snímky, ale 12. července uvidíme normální barevné fotografie. JWST se také pomalu pustí do vědeckého pozorování. Co přesně na snímcích bude, NASA neuvedla. Musíme se nechat překvapit. Pokud si však můžeme tipnout, bude to některá z galaxií či mlhovin. Překvapením by ale nebyla ani fotografie některé planety Sluneční soustavy či jejího měsíce. JWST bude totiž pozorovat vše a to včetně objektů Sluneční soustavy – kromě těch, které se nachází ke Slunci blíže než Země.
Kromě fotografií zveřejní NASA také spektra. Z nich asi veřejnost tak uchvácená nebude, ale pro vědce mají velkou cenu. Spektrum je v podstatě světlo rozložené na jednotlivé barvy. Vědcům umožňuje například studovat chemické složení objektu a zjistit i další informace. A se spektrem to JWST umí! Na palubě má dokonce přístroj, který dokáže získat spektra až 100 objektů současně.
Start JWST a jeho rozložení ve vesmíru • Zdroj: Živě.cz
Jak se přiděluje čas u Jamese Webba?
Určitý čas na Vesmírném dalekohledu Jamese Webba mají k dispozici vědci, kteří se podíleli na vývoji a stavbě vědeckých přístrojů dalekohledu. Další pozorovací čas má ředitel ústavu, který JWST řídí. Tento čas je přidělován na pozorování mimořádných a neočekávaných úkazů.
V prvních pěti měsících však bude využit na speciální program, který obsahuje 13 oblastí. JWST se podívá na vše možné od Jupiteru a jeho měsíců (jako je Io), přes hvězdy a exoplanety až po černé díry a galaxie. Cílem tohoto programu je ukázat vědcům, co všechno JWST dokáže.
Největší část pozorování ale bude k dispozici všem astronomům. Vybírat se samozřejmě budou ty nejlepší návrhy a lze očekávat, že na přidělení pozorovacího času bude pořádná fronta! Dokonce už byla. Pozorování se schvaluje vždy na půl roku. Pro první cyklus bylo předloženo 1 173 návrhů od více než 4 300 astronomů ze 44 zemí, kteří požadovali více než 25 000 hodin pozorovacího času. Dostupného času je ale jen 6 000 hodin.
