Venuše je někdy označována za sestru Země. Má podobnou velikost a hmotnost a také složení. Na rozdíl od Země je však Venuše pekelný svět. Může za to hustá a nepropustná atmosféra, která vytváří obří skleníkový efekt.
Atmosféra Venuše také ztěžuje výzkum povrchu. Ani z oběžné dráhy planety není na povrch vidět. Musíme použít radary a povrch „ohmatat“. Přistát na něm je sice možné také, ale kvůli vysokým teplotám a tlaku na povrchu žádná sonda nevydrží déle než několik minut.
Do atmosféry Venuše
Atmosféra Venuše sice může za pekelné podmínky na povrchu, ale samotná nabízí v určitých výškách poměrně normální teploty a tlak. Existují dokonce návrhy, že by se v ní mohly pohybovat vzducholodě s lidskou posádkou. Než se tak stane, musíme o atmosféře Venuše zjistit další informace. NASA to chce udělat rovnou namístě.
Vzducholoď s lidmi v atmosféře Venuše • Zdroj: Živě.cz
V roce 2029 má k Venuši odstartovat sonda DAVINCI. Nepochybně jde o odkaz na italského génia Leonarda da Vinciho, ale především je to zkratka slov Deep Atmosphere Venus Investigation of Noble Gass, Chemistry and Imaging. Z tohoto názvu jsou zřejmé hlavní úkoly sondy – průzkum atmosféry Venuše, jejího chemického složení, hledání vzácných plynů a snímkování.
Po startu v roce 2029 využije DAVINCI třech průletů okolo planety, které ji celou cestu usnadní. Při třetím průletu bude sonda nastavena tak, aby vyslala do atmosféry menší modul. První průlet kolem Venuše proběhne šest a půl měsíce po startu a bude trvat dva roky, než se sonda dostane do polohy pro vstup do atmosféry.
Sonda DAVINCI vydrží extrém
DAVINCI provede dálkový průzkum atmosféry, ale vědci budou pochopitelně nejvíce zvědaví na data z modulu. Venuše byla a je v posledních letech zkoumána řadou sond, ale vždy šlo o průzkum z oběžné dráhy. DAVINCI bude první, která vstoupí do atmosféry od dob sovětských sond Vega v roce 1985.
Jak bude vypadat mise sondy DAVINCI na Venuši
Modul o průměru jednoho metru začne integrovat s atmosférou ve výšce 120 km nad povrchem. Po zbrzdění se rozvinou padáky. Vědecké pozorování začnou poté, co modul odhodí svůj tepelný štít asi 67 kilometrů nad povrchem. Sonda bude provádět různá měření a také „nasávat“ atmosféru a provede průzkum jejího chemického složení. Během hodinového sestupu na povrch sonda také pořídí stovky snímků. K tomu se ale musí sestoupit níže do výšky asi 30 km nad povrch.
Sonda přistane v pohoří Alpha Regio a vědci věří, že extrémní tlak a teploty vydrží asi 17 až 18 minut. Není to ale důležité. Klíčová data bude sbírat v průběhu průletu atmosférou.
Více zajímavostí o vesmíru najdete v časopisu ABC speciál: Vesmír a v knize Vesmír, které koupíte tady - doručení domů je zdarma.
