Nový planetární systém se nachází u hvězdy HD 260655, která je jen 33 světelných let od nás, takže je to jeden z nejbližších planetárních systémů s více než jednou planetou.
HD 260655 je červený trpaslík. Malá a chladná hvězda, která vyzařuje jen velmi málo světla. Přestože se jedná o hodně blízký systém, hvězdu na nebi pouhým okem nenajdete. Ale to se týká všech červených trpaslíků. Dokonce ani nejbližší hvězda od Slunce, kterou je červený trpaslík Proxima Centauri, není pouhým okem vidět.
Větší než Země
HD 260655 obíhají dvě planety, které objevila družice TESS. První planeta má poloměr 1,2 Země, druhá 1,5 Země. Jsou tedy větší než naše planeta. A také hmotnější. Keckův dalekohled na Havaji změřil jejich hmotnost, což u podobných planet není vůbec samozřejmé. Některé jsou tak malé, že na ně současná technika nestačí. V případě planet u HD 260655 ale hmotnosti známe. První je dvakrát hmotnější a druhá třikrát hmotnější než Země.
Hledání exoplanet pomocí metody tranzitů • Zdroj: ESA
Obě planety tak spadají do kategorie super-země. Přesná definice tohoto pojmu neexistuje. Obecně jde o planety, které jsou větší a hmotnější než Země ale zase mnohem méně hmotné než Neptun. V případě některých super-zemí může jít o původně menší neptuny, které vlivem záření blízké hvězdy přišly o svou rozsáhlejší atmosféru a zmenšily tak svou velikost.
V případě planet u HD 260655 tomu tak spíše nebude. Díky znalosti hmotnosti a velikosti můžeme spočítat jejich hustotu a ta bude patrně podobná Zemi.
Horké a s velkou gravitací
Se super-zeměmi zbavenými atmosféry ale mají jedno společné – obíhají blízko své hvězdy. Zatímco Zemi trvá oběh Slunce 365 dní, Merkuru to zabere jen 88 dnů. Není divu, že si ho představujeme jako pekelný svět. U HD 260655 oběhne první planeta svou hvězdu za 2,7 dne a druhá za 4,4 dne! Přestože je mateřskou hvězdou chladný červený trpaslík, na povrchu obou planet bude kvůli malé vzdálenosti od něj pořádné horko.
Vysoká teplota ale není jediný důvod, proč byste na povrchu planet nechtěli trávit dovolenou. Gravitace na nich bude nejméně o třetinu větší než na Zemi. Vaše nohy by tak poněkud ztěžkly! Na druhou stranu větší gravitace dává také šanci, že si planety udržely nějakou atmosféru a to i přesto, že musely odolávat velkým dávkám záření nedaleké hvězdy.
Vědci očekávají, že některé podobné planety mohou mít atmosféru velmi bohatou na kyslík. Je to skvělá zpráva? Právě naopak. Kyslík na Zemi „vyrábí“ rostliny, ale u horkých super-zemí bude jeho původ poněkud méně zelený. Planety byly tak horké, že se veškerá voda odpařila do atmosféry. Záření blízké hvězdy pak molekuly vody doslova rozbilo na vodík a kyslík. Lehčí vodík poté unikl do kosmického prostoru a kyslík v atmosféře zůstal.
Ideální pro další průzkum
Jaké složení mají atmosféry planet u HD 260655? Zatím nevíme, ale to se možná brzy změní. Malá vzdálenost od nás, možnost atmosféry a navíc planety přechází před svou hvězdou. To vše z nich dělá ideální cíl pro další výzkum. Je možné, že se na ně brzy podívá Vesmírný dalekohled Jamese Webba.
JWST je sice mnohem výkonnější než družice TESS, která planety našla, ale ani on planety neuvidí. Může však pozorovat světlo hvězdy, které projde atmosférami planet a ty v něm zanechají „otisk“.
Více zajímavostí o vesmíru najdete v časopisu ABC speciál: Vesmír a v knize Vesmír, které koupíte tady - doručení domů je zdarma.
Objevte další fascinující články o vesmíru:
