Astronomové už objevili tisíce planet mimo Sluneční soustavu, které se označují jako exoplanety. Jedním z nich je WASP-121 b, tedy v překladu „vosa“. Název planety je odvozen od projektu SuperWASP, je- hož robotické dalekohledy ji objevily. Planetu ve skutečnosti nevidíme, ale o extrémních podmínkách v její atmosféře už víme mnoho.
Zamčená planeta
Exoplaneta WASP-121 b je plynný obr dvakrát větší než Jupiter. Pokud by měla pevný povrch a my na něm stáli, byla by na jedné polokouli věčná noc a na druhé zase věčný den. Na denní straně bychom vi- děli obří mateřskou hvězdu stále na stejném místě oblohy.
Hledání exoplanet pomocí metody tranzitů • Zdroj: ESA
Žádný východ a západ slunce by se nekonal. Planeta má totiž takzvanou vázanou rotaci. Zní to odborně, ale ve skutečnosti to dobře známe. Vázanou rotaci má také náš Měsíc, který se okolo své osy otočí za stejnou dobu, za jakou oběhne okolo Země. Proto vidíme stále jen jednu jeho stranu.
Cirkulace vody
Země oběhne okolo Slunce za 365 dní, bližší Merkur za 88 dní. WASP-121 b oběhne svou hvězdu za pouhých 30 hodin! Jedna strana je tedy neustále bombardována zářením a mezi denní a noční stranou panují extrémní rozdíly v teplotách. To vede k velmi silným větrům. Na WASP-121 b by vám neuletěla jen čepice. Vítr tam dosahuje rychlosti 18 000 km/h! Je tak silný, že dokáže přesunout mraky okolo celé planety za 20 hodin.
Vědcům se dokonce podařilo pozorovat posun substelárního bodu. Normálně bychom očekávali, že nejvyšší teplota bude přímo naproti hvězdy. Jinými slovy v místě, kde bychom měli hvězdu přesně nad hlavou. Kvůli extrémním větrům je ale tento nejteplejší bod posunutý směrem na východ.
Prší drahokamy
V atmosféře pozorujeme koloběh vody, ale poněkud jiný než v zemské atmosféře. Na denní straně exoplanety WASP-121 b bude tep- lota kolem 3000 °C. Molekuly vody jsou doslova roztrhány na kusy a odfouknuty na noční stranu. Na polokouli věčné noci jsou teploty nižší, ale zmrzlina by se vám rozteklami tam. Vědci odhadují teplotu noční strany na nejméně 1500 °C. Je to však dost „chladno“ na to,aby atomy vodíku a kyslíku opět vytvořily molekuly vodní páry.
Ale jen do chvíle, než se o pár hodin později dostanou do pekelného žáru denní strany. V atmosféře ale není jen voda. Podobný cyklus absolvují také další prvky. Na noční straně se hliník sloučí s kyslíkem a vznikne korund, což je minerál, který tvoří rubíny a safíry. Podle vědců je tak možné, že na noční straně exoplanety prší z nebe drahokamy.
Webb se připravuje
Na konci loňského roku odstartoval do vesmíru Vesmírný dalekohled Jamese Webba. Vědci ho kalibrovali a testovali. Do vědecké práce se pustil v létě. Jedním z jeho úkolů je výzkum atmosfér exoplanet. Na WASP-121 b se Webbův dalekohled zaměří na konci roku. Webbův dalekohled dokáže pozorovat také atmosféry menších planet, na jejichž povrchu mohou být podmínky k životu.
Pošlete na to SuperWasp!
Soustava robotických teleskopů SuperWASP (Wide Angle Search for Planets – širokoúhlé hledání planet) monitoruje oblohu z několika observatoří. Nepřetržitě se do vesmíru dívají SuperWASP-North na Kanárských ostrovech a WASP-South v Jiho- africké republice. Oba jsou složeny z osmi širokoúhlých kamer s rozlišením 2048 × 2048 pixelů a objektivy Canon 200 mm.
Jejich úkolem je sledovat miliony hvězd a detekovat neobvyklé vesmírné úkazy a přechody exoplanet před svými hvězdami. 850 světelných let vzdálená WASP-121 b přechází před svou hvězdou každých zhruba 30 hodin. Tím způsobí pokles její jasnosti – a tím na sebe dalekohledy a jejich software upozornila. Dalekohledy zatím našly necelých 200 exoplanet.
Více zajímavostí o vesmíru najdete v časopisu ABC speciál: Vesmír a v knize Vesmír, které koupíte tady - doručení domů je zdarma.
Objevte další fascinující články o vesmíru:
