Když sonda New Horizons v lednu 2006 odstartovala, měla namířeno k planetě Pluto. O pár měsíců později však bylo Pluto v Praze na jednání Mezinárodní astronomické unie ze seznamu planet vyřazeno. V červenci 2015 tak sonda prolétla už jen okolo trpasličí planety Pluto. Na zvědavosti vědců i veřejnosti to však nic neubralo. Pluto jsme do té doby znali jen jako velkou rozmazanou šmouhu z Hubbleova dalekohledu, New Horizons nám ukázal, jak fascinující svět to je.
Sonda New Horizons okolo Pluta a jeho měsíců jen prolétla, protože navedení na oběžnou dráhu by vyžadovalo velké množství paliva. Kde vám ale vesmír šanci vezme, tam vám jinou otevře. New Horizons pokračoval v letu, postupně posílal data na Zemi a na Nový rok 2019 prolétl okolo dalšího ledového člena tak zvaného Kuiperova pásu – objektu Arrokoth.
Co dělá New Horizons dnes?
New Horizons nedávno oslavil dvě výročí – 7 let od průletu okolo Pluta a také 6 tisíc dnů ve vesmíru. Sonda letí směrem ven ze Sluneční soustavy. V současné době se nachází už 52,6 AU od nás. 1 AU je vzdálenost Země od Slunce nebo také asi 149,6 milionu kilometrů. V přepočtu na kilometry je tak New Horizons asi 7,86 miliardy kilometrů od nás. Signál ze sondy letí na Zemi přes 7 hodin.
New Horizons v současné době ještě stále posílá data z průletu okolo planetky Arrokoth. Datová linka není nejrychlejší, ale přenos dat také zpozdila situace na Zemi. Komunikaci se sondami zajišťuje síť Deep Space Network, která má obří radioteleskopy v Austrálii, Španělsku a USA. Před časem proběhla modernizace sítě, takže jsou některá data stahována teprve nyní. Na Zemi už je 90 % dat z průletu okolo Arrokoth a stahuje se zbytek.
Pokud sondu nepostihne technický problém, je její životnost ovlivněna jen zdrojem energie. Sluneční panely nelze tak daleko od Slunce použít, a tak New Horizons vyrábí elektřinu radioizotopový termoelektrický generátor, který využívá k získání tepelné energie rozpad radioaktivních prvků. Tepelná energie se následně přemění na elektřinu. Na palubě má sonda necelých 10 kg radioaktivního plutonia-238. Po startu dokázal generátor vyrobit 246 Wattů. Každý rok tato hodnota klesne asi o 3,5 Wattu. Podle vědců bude mít New Horizons dostatek energie zhruba dalších 20 let.
NASA prodloužila misi
A nechybí ani peníze. NASA nedávno prodloužila misi New Horizons do roku 2025. Kromě zasílání dat sonda provádí měření svého okolí. Zaměřuje se na ionty ze Slunce nebo zkoumá vzdálený vesmír.
Sonda New Horizons má desetkrát tmavší oblohu než Hubble. Slavný dalekohled je na oběžné dráze, takže ho samozřejmě neruší pozemská světla ale zodiakální světlo. Svůj název získalo podle zvířetníkových (zodiakálních) souhvězdí (Býk, Beran, Lev, Panna, Váhy atd.), ve kterých bývá na jaře vidět. Jeho zdrojem je sluneční záření rozptýlené na velmi malých částečkách meziplanetárního prachu.
New Horizons měl výhled mimo tento prach a tak zjistil, že celkové množství záření, které vyzařují všechny galaxie ve viditelné a ultrafialové části spektra je množná nižší, než se čekalo.
NASA v současné době nevylučuje ani to, že New Horizons prozkoumá další objekt Kuiperova pásu a to z dálky nebo i při bližším průletu. Vhodné cíle bude potřeba teprve najít. Arrokoth byl konec konců objeven Hubbleovým dalekohledem v roce 2014 – tedy osm let po startu sondy.
Více zajímavostí o vesmíru najdete v časopisu ABC speciál: Vesmír a v knize Vesmír, které koupíte tady - doručení domů je zdarma.
Objevte další fascinující články o vesmíru:
