Měsíc se otáčí okolo své osy, ale trvá mu to stejně dlouho jako oběh okolo Země. Kvůli tomu je k nám natočen stále stejnou stranou. Druhou, tak zvanou odvrácenou stranu Měsíce nevidíme. Není to náhoda. Odborně se tomu říká vázaná rotace a souvisí to s gravitačním vlivem Země na Měsíc. Stejnou situaci můžeme pozorovat třeba také u exoplanet, které obíhají blízko svých hvězd.
Odvrácenou stranu Měsíce člověk spatřil poprvé v říjnu 1959 díky sovětské sondě Luna 3. První sondou, která na odvrácené straně Měsíce poprvé měkce přistála, byla teprve v roce 2019 čínská sonda Čchang-e 4. Na povrch dopravila rover Jü-tchu 2, který stále pracuje.
Důkladný průzkum Měsíce
Americká NASA chystá návrat člověka na Měsíc v rámci programu Artemis. Jeho součástí je také program CLPS. NASA si najme soukromé firmy, aby na povrch Měsíce vyslaly menší sondy s vědeckými experimenty nebo třeba roverem pro hledání vodního ledu.
První sondou v rámci programu by mohl být lander Peregrine, který odstartuje na přelomu letošního a příštího roku. V budoucnu poletí třeba také rover pro hledání vodního ledu v oblasti jižního pólu.
Před pár dny pak NASA potvrdila, že se dohodla s firmou Draper, která ve spolupráci s japonskou firmou ispace postaví lander SERIES-2. Pokud půjde vše podle plánů, přistane v roce 2025 jako první americká sonda na odvrácené straně Měsíce. Jako cílová destinace byla vybrána pánev Schrödinger. Jedná se o poměrně mladou geologickou oblast. Náraz asteroidu zde v minulosti vytvořil kráter a na povrch se dostal materiál z hluboké kůry a horního pláště Měsíce. Horniny na dně pánve mohou být pozůstatky po dopadu, ale může jít také o vulkanický materiál.
Na palubě sondy budou tři přístroje. Experiment FSS se bude věnovat měření seismické činnosti. Data by mohla vědcům pomoci lépe pochopit tektonickou aktivitu v této oblasti a odhalit, jak často na odvrácenou stranu Měsíce dopadají malé meteority nebo poskytnout nové informace o vnitřní struktuře Měsíce. Přístroj se skládá ze dvou nejcitlivějších seismometrů, které kdy byly postaveny pro kosmické lety.
Druhým přístrojem bude LITMS, který se zaměří na studium tepelného toku a strukturu podpovrchové elektrické vodivosti lunárního nitra. Posledním přístrojem bude LuSEE, který se bude věnovat měření elektromagnetických jevů na povrchu Měsíce.
Sám na odvrácenou stranu letět nemůže
Odvrácená strana Měsíce není ze Země vidět, ale platí to také obráceně. Z povrchu na odvrácené straně nelze vidět Zemi a ani na naší planetu vyslat přímo signál. To je také jeden z důvodů, proč se tam vesmírné agentury zrovna nehrnou.
Čínská sonda s roverem má ve vesmíru „kolegyni“, přes kterou putují data oběma směry. Podobně to bude u landeru SERIES-2. K Měsíci vyrazí s dalšími dvěma menšími sondami, které zůstanou ve vesmíru a budou přes ně putovat data na Měsíc a zpět.
Na rozdíl od mnoha ostatních účastníků programu CLPS není Draper žádný nováček nebo start-up. Firma se podílela už na programu Apollo, pro který dodávala počítače. Nyní věří, že své zkušenosti zúročí a její lander za pár let zaboří přistávací vzpěry do měsíčního prachu v místech, které ze Země nikdy neuvidíme.
