Samantha Cristoforetti je už podruhé členkou stálé posádky Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Její současná štace začala v dubnu, kdy na stanici přilétla v kosmické lodi Crew Dragon od SpaceX. Na Zemi se vrátí v září.
Na videu, které uveřejnila, je vidět pohyb solárních panelů stanice. Vesmírný komplex oběhne Zemi za 90 minut. Polovinu z této doby stráví stanice nad osvětlenou části planety. Solární panely v té době vyrábí elektrickou energii pro provoz vesmírného komplexu a také ji ukládají do baterií pro dobu, kdy je stanice v zemském stínu.
A soothing solar array waltz in this accelerated timelapse – arrays rotate on two axes to track the sun. And our #robotics teams on the ground have been busy installing the MISSE material science experiment – can you see the robotic arm moving? #MissionMinervapic.twitter.com/A1Lgk2Tftk
— Samantha Cristoforetti (@AstroSamantha) August 9, 2022
Poloha Slunce se nad denní stranou postupně mění, na což musí panely reagovat. Chovají se vlastně podobně jako slunečnice, která se také otáčí za sluncem. Video je samozřejmě zrychlené.
Mezinárodní vesmírná stanice má panely na některých modulech a jsou také kotvících lodích, ale hlavní zdroj energie se nachází na 110 metrů dlouhém nosníku. Na něm najdeme celkem 4 obří solární pole. Jednotlivé části nosníku i se solárními panely před 20 lety postupně vynesl americký raketoplán.
Každé pole má dvě křídla o délce 34 metrů, šířce 12 metrů a hmotnosti více než 1 tuny. Křídlo se skládá ze dvou částí, mezi kterými je stožár. Panely se do vesmíru dostaly ve složeném stavu a na oběžné dráze pak byly rozvinuty podobně jako harmonika.
Stanice dostává nové panely
Při pohledu na video si ale všimnete, že je tam poněkud „přepanelováno“. Původní solární panely už mají dvacet let a postupně degradují.
Na začátku své životnosti měly vyrábět asi 240 kW energie, nyní už to má být jen 160 kW. Raketoplány už nelétají a vyměnit panely za nové by bylo i tak velmi náročné.
V roce 2017 se proto do vesmíru vydaly nové, menší ale mnohem modernější panely ROSA. NASA je testovala 12 dnů a poté odhodila. V červnu 2021 se pak na stanici dostala větší a vylepšená verze iROSA. Nové panely jsou v podstatě připevněny nad ty staré. NASA tak využila původní strukturu a nemusela staré panely odpojovat.
Do vesmíru se panely systému iROSA vydávají srolované podobně jako koberec z obchodu. Zatímco staré panely se rozvinuly jako harmonika, iROSA se vybaluje podobně jako zmíněný koberec. Celý proces navíc neprobíhá pomoci motoru ale s využitím „uložené energie“. Je to trochu podobné stlačené pružině, kterou v určitý moment uvolníte. Výhodou tohoto řešení je menší poruchovost. Není totiž nic horšího, než situace, kdy do vesmíru pošlete družici nebo sondu a její solární panely se nerozvinou. Bez energie nemůže nic fungovat.
iROSA je navíc lehčí a zabere méně prostoru, což je obrovská výhoda, protože při letech do vesmíru platí, že čím je náklad hmotnější, tím více stojí jeho vypuštění.
Ve vesmíru je zatím jeden panel iROSA se dvěma křídly. Vynesla ho zásobovací loď Dragon ve svém trunku (válcová část lodě). Už letos v listopadu poletí další panel iROSA a v lednu příštího roku třetí.
Celkově má iROSA generovat 120 kW energie. Staré panely nebudou odpojeny, budou fungovat dál, i když nové panely iROSA je z velké části zastíní. Dvě nezakrytá křídla starých panelů a nezakryté části těch ostatních přidají dalších 95 kW elektrické energie. Celkově tak bude vyrobené energie 215 kW.
Kromě dodatečné elektřiny jde také o test. Panely iROSA totiž budou instalovány na sondě DART a na modul stanice Gateway, která bude postavena na dráze okolo Měsíce.
Na videu pak vidíme ještě jedny „menší panely“. V tomto případě však nejde o solární panely ale o radiátory, které odvádí ze stanice přebytečné teplo.
