Astronomové dostali vloni pod stromeček nejdražší přístroj všech dob. Kosmický dalekohled Jamese Webba (JWST) byl několik měsíců kalibrován a testován a v létě se pustil do práce. Čtyři vědecké přístroje na palubě Webbova dalekohledu se už pustily do práce. Kromě dat, kterých vyprodukují více než 50 GB za den, posílá JWST na Zemi také krásné snímky.
Co vidí a nevidí Webbův dalekohled
JWST pozoruje v infračervené části spektra. Vesmír tak vidí „jinýma očima“ než člověk. Kvůli tomu musí být v absolutním chladu. Od Slunce ho odstiňuje obří několikavrstvá clona, což také znamená, že JWST nemůže pozorovat Slunce ale ani Merkur, Venuši a Zemi. Vše ostatní je ale v jeho zorném poli. Na Zemi už dorazily snímky planet Sluneční soustavy ale i velmi vzdálených galaxií. JWST také získává spektra, díky kterým mohou vědci studovat chemické složení i další parametry nebeských objektů.
