Může za příliv a odliv, řídí se podle něj kalendář a dokáže zastínit Slunce a vykouzlit krásnou podívanou. A je to také jediný vesmírný objekt mimo Zemi, na kterém jsme kdy byli. Řeč je o Měsíci. Kde se ale vzal? Vědci se na to snaží už desítky let přijít.
Obrovská srážka se Zemí
Zkoumat historii Sluneční soustavy je jako archeologie. Na základě indicií se snažíme pochopit minulost. V případě Měsíce známe jeho složení, vnitřní stavbu a také oběžnou dráhu. Podle dnešních teorií vznikl Měsíc pár set milionů let po vzniku Země. Do naší planety narazil objekt o velikosti Marsu, kterému astronomové říkají Theia.
Jméno pochází z řecké mytologie, kde byla Theia dcerou bohyně Měsíce Selene. Po obří srážce zůstalo u Země obrovské množství hornin, ze kterých se postupně stvořil Měsíc. Otázkou zní, jak rychle k tomu došlo a jak přesně se to odehrálo.
Východ Země nad Měsícem ze sondy Kaguja • Zdroj: Živě.cz
Vznik Měsíce za pár hodin?
Vědci vznik Měsíce počítají s pomocí superpočítačů. V nich pracují se simulacemi částic, které představují jednotlivé úlomky. Obvykle jde o stovky tisíc až milion částic. Ale pozor! Mluvíme sice o částicích, ale každá z nich by měla v reálném světě asi 14 kilometrů.
V nové studii využili programátoři superpočítač COSMA na Durhamské univerzitě, na kterém simulovali pohyb 100 milionů částic. Výsledky všechny překvapily. Náš vesmírný soused podle nich nevznikal měsíce nebo roky, jak se dříve myslelo, ale jen několik hodin! Přesnější odhad je, že vznikl za zhruba 10 hodin.
Měsíční záhada vysvětlena?
Rychlý vznik Měsíce by mohl vysvětlit také jednu ze záhad. Měsíc je sice nehostinným světem, ale jeho geologická skladba je velmi podobná Zemi. Vědci by spíše očekávali, že bude mít odlišné složení, protože vznikl převážně z trosek Theii. Rychlý vznik Měsíce ale tuto záhadu řeší a ukazuje, že mohl vzniknout z trosek vyvržených ze Země.
Existují také jiné hypotézy, které například předpokládají, že Měsíc vznikl v jakémsi víru z hornin vypařených při srážce. Podobné teorie dokáží popsat složení Měsíce, ale zase v nich nefunguje jeho současná oběžná dráha. Hypotéza rychlého vzniku umí odpovědět na obě základní otázky.
Superpočítače se nadále zlepšují (dozvíte se o nich více na straně 20 v časopisu ABC č. 23/2022). Na Měsíc se navíc v posledních letech opět posílají sondy a další se chystají. Podrobnější znalosti jeho složení nám pomohou i lépe pochopit jeho vznik.
A co ostatní měsíce?
Některé měsíce cizích planet ve Sluneční soustavě vypadají jako asteroidy, což není náhoda. Pravděpodobně jde o objekty, které planety zachytily svou gravitací. Další měsíce mohly vzniknout podobně jako náš Měsíc z trosek vyvržených při nárazu cizího objektu.
Možným scénářem je také společný vznik vedle planety. Podobně patrně vznikly velké měsíce Jupiteru. Většinu materiálu z disku prachu a plynu, ze kterého se rodí planety, vysál Jupiter, proto jsou tyto měsíce mnohem menší než on. Ačkoliv úplně malé také nejsou. Jupiterův měsíc Ganymed je největším měsícem ve Sluneční soustavě.
Exoměsíce
Astronomové už možná našli také měsíce planet u cizích hvězd. U některých exoplanet pak pozorujeme vznik měsíců. Dobrým příkladem je systém PDS 70, který se nachází asi 370 světelných let od nás. Okolo hvězdy obíhají dvě planety. Jedna z nich je jasnější, než by měla být. Velmi pravděpodobným vysvětlením je, že planeta má svůj vlastní disk z prachu a plynu, ze kterého zrovna vznikají měsíce.
