Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST) dostali astronomové vloni doslova pod stromeček. Ale každou stavebnici od Ježíška je potřeba vybalit a sestavit. V případě JWST to byl několik týdnů trvající proces, kdy se dalekohled na určeném místě ve vesmíru postupně rozkládal.
Složena byla jeho sluneční clona a dokonce i zrcadlo, které je mnohem větší než u Hubbleova dalekohledu. Místo jednoho kusu se skládá z 18 segmentů, které potřeba na dálku správně seřídit. Poté se kalibrovaly a testovaly vědecké přístroje, které jsou na palubě čtyři. A letos v červenci to začalo! JWST se pustil do práce. Pokud půjde vše dobře, mohl by JWST pracovat i více než 10 let.
JWST: Drahá hračka v rukou astronomů
Když už jsme přirovnali JWST ke stavebnici, tak můžeme říci, že tahle stavebnice toho umí opravdu hodně. Kromě fotografií dokáže rozložit světlo na jednotlivé barvy. Tak zvané spektrum odhalí, z čeho se vesmírný objekt skládá nebo jak je daleko. Dalekohled umí také odstínit světlo hvězdy a pozorovat přímo planety, které okolo ní obíhají.
Vesmírný dalekohled Jamese Webba je konečně rozbalený • Zdroj: James Webb Space Telescope (JWST)
Webbovo oko dokáže pozorovat až 100 objektů současně, ale nečekejme od něj snímky Merkuru a Venuše, tedy čehokoliv „před“ Zemí. Teplo Slunce by ho rušilo, a tak ho blokuje obří clona. Jinak ale bude JWST pozorovat vše od Marsu přes komety, exoplanety, mlhoviny až po nejvzdálenější galaxie.
Astronomové ve frontě na pozorování
Astronomická pozorování u podobně drahých dalekohledů se plánují v cyklech. Například na Hubbleovu dalekohledu běží už cyklus číslo 29. V případě JWST začal cyklus číslo 1 v červenci, kdy byly také uveřejněny jeho první snímky. Cyklus číslo 2 začne o rok později.
V rámci cyklu 1 bude k dispozici asi 11 tisíc hodin pozorování. Pokud jste pozorní, zjistíte, že to nevychází. Rok má totiž 8760 hodin a dalekohled máme jen jeden! Už předem se totiž počítá s tím, že část pozorování spadne do dalšího cyklu. JWST musí mít zkrátka pořád něco na práci. Stál obrovské peníze a jeho provoz bude také drahý, takže každá minuta musí být využita.
Zažádat o Webba může každý
Část pozorovací času je garantovaná a dostanou ho vědci a organizace podílející se na vývoji přístrojů dalekohledu. V prvním cyklu jde o 3800 hodin. Přibližně 6000 hodin je k dispozici všem astronomům z celého světa. Stačí mít jen dobrý nápad a utkat se o čas s ostatními.
A zájem bude obrovský. Pro první cyklus přišlo přes 1 100 návrhů od 4 300 astronomů ze 44 zemí. Celkem požadovali 25 tisíc hodin času! Všechna plánování a schvalování trvají dlouho, ale vesmír má občas jiné plány. Co když vybouchne supernova, objeví se jasná kometa nebo mezihvězdný asteroid?
V takovém případě může ředitel institutu, který dalekohled provozuje, udělit mimořádný pozorovací čas. Celkově má k dispozici asi desetinu z veškerého času. Jeho část bude nyní využita pro speciální pozorování různých objektů, která mají vědcům ukázat schopnosti dalekohledu. Padne na to asi 500 hodin. Dalších 100 si ředitel ponechal.
Když se vesmírný dalekohled nudí
Ředitelský čas (Director's Discretionary) má také Hubbleův vesmírný dalekohled. V roce 1995 nějaký zbyl, a tak se tehdejší ředitel institutu rozhodl, že namíří slavný teleskop do míst, kde nic není. Tedy nic tam není na první pohled… Hubble pořídil 342 snímků malé části oblohy v souhvězdí Velké Medvědice. Na výsledné složené fotografii bylo odhaleno velké množství velmi vzdálených galaxií. Snímek vešel do historie jako Hubbleova hluboká pole a stal se jedním z nejslavnějších v historii!
