Naše Slunce je samo. V jeho soustavě sice najdeme planety, komety a další drobotinu, ale nemá žádného hvězdného parťáka. V tomto ohledu je spíše výjimkou. Většina hvězd existuje v párech, kdy obíhají hvězdy okolo sebe. Přijde vám to zvláštní? Může to být ještě zajímavější! Podívejte se na dvojici, kterou objevili astronomové souhvězdí Býka.
Ultrachladní trpaslíci
LP 413-53AB tvoří dvě hvězdy, ale nejsou to úplně běžné hvězdy, jak si je představujeme. Obě jsou malé a ve srovnání se Sluncem poměrně chladné. Astronomové takovým říkají ultrachladní trpaslíci.
Kvůli tomu se také špatně hledají. Nevyzařují příliš mnoho viditelného záření a svítí spíše v infračervené části spektra. Oba trpaslíci okolo sebe oběhnout za pouhých 20,5 hodin a dělí je rekordní vzdálenost asi 1,5 milionu kilometrů. Vědci dříve znali jen tři podobné systémy, ale LP 413-53AB je z nich nejtěsnější.
Jako jedna hvězda
Pokud se na LP 413-53AB podíváme velkým dalekohledem, uvidíme jen jednu „hvězdu“. Obě tělesa jsou zkrátka příliš blízko od sebe na to, aby je bylo možné rozlišit. Můžeme ale jejich světlo rozložit na barevné spektrum a v nich najít čáry, které odpovídají jednotlivým chemických prvkům.
Jak obě hvězdy obíhají okolo sebe a střídavě se k nám přibližují a vzdalují, tak se čáry posouvají k jednomu a druhému konci spektra. Pomoci Keckova dalekohledu na Havaji astronomové potvrdili, že jde o dvě hvězdy a určili také dobu jejich oběhu.
Hvězdní veteráni
LP 413-53AB se od jiných systémů liší také svým stářím. Vědci ho odhadují na několik miliard let. Ostatní podobné systémy jsou staré jen několik milionů nebo desítek milionů let. Ultrachladní trpaslíci jsou po svém vzniku větší. Pokud by byla kdysi dávno vzdálenost mezi oběma trpaslíky stejná jako dnes, musely by se téměř dotýkat.
Není to moc pravděpodobné. Astronomové se domnívají, že oba trpaslíci byli kdysi dávno součástí trojhvězdy. Kvůli gravitačním interakcím se ale třetí a patrně větší hvězda oddělila a na rozloučenou udělila oběma trpaslíkům gravitační kopanec, po kterém se k sobě přiblížili.
Červení a hnědí trpaslíci
LP 413-53AB je skutečně vzácným objevem, ale to neplatí pro malé chladné hvězdy obecně. Ty jsou naopak ve vesmíru nejběžnější, ale jak už jsme naznačili, špatně se hledají. Jde o červené trpaslíky nebo třeba hnědé trpaslíky, kteří jsou někde uprostřed mezi planetami a hvězdami. Třetím nejbližším hvězdným systémem od nás je dvojice hnědých trpaslíků Luhman 16, která byla objevena teprve před 10 lety.
Systém Trappist-1:
Vědci se na chladné hvězdy zaměřují také v souvislosti s planetami. Přímo je sice nevidíme, ale můžeme pozorovat jejich vliv na mateřskou hvězdu, a to i stejným způsobem, jakým jsme rozlišili oba členy LP 413-53AB. Malé hvězdy planeta ovlivní snadněji než hvězdy, jako je třeba Slunce.
Dobrým příkladem je systém TRAPPIST-1. Mateřskou hvězdou je ultrachladný trpaslík o hmotnosti menší než desetina Slunce a teplotě jen 2500 °C (Slunce má povrchovou teplotu 6000 °C). Okolo hvězdy obíhá sedm planet. Celý systém je také hodně těsný. Ve Sluneční soustavě by se vešel mezi Slunce a Merkur!
ABC Vesmír:
ABC Vesmír: Speciál 164 stran o objevování vesmíru z pohledu redaktorů abc. Aktuální výzkum vesmíru za poslední desetiletí, kdy se poznatky lidstva o astronomii radiálně proměnily.
Kup si knihu ABC Vesmír online, doručení zdarma!
Vesmír a jeho hranice, další zajímavosti a nové objevy:
