Tajemný Quaoar: Záhada trpasličí planety

Tajemný Quaoar: Záhada trpasličí planety
Sdílej
 
Prstence nemají jen velké planety. Vědci je objevili také u tajemné trpasličí planety Quaoar. Jsou ale mnohem dál, než by měly být. Záhada!

Nejslavnější prstence široko daleko má planeta Saturn. Podobné prstence mají ale také další vnější planety a dokonce i některé trpasličí planety a planetky. Vědci nyní objevili u trpasličí planety Quaoar tajemné prstence, které se od všech ostatních liší.

Co jsou to prstence?

Všechny prstence mají jedno společné. Nejde o jeden útvar, na kterém by šlo například přistát. Ve skutečnosti jsou tvořeny velkým množstvím těles o různých velikostech – od zrnek prachu až po malé kamínky. Třeba v případě prstenců Saturnu byste našli balvany o velikosti domu.

U sebe je drží gravitace a z velké dálky prstence vypadají skutečně jako jeden objekt. V podstatě se jedná o obrovské množství „malých měsíců“ v malém prostoru. Asi nemůžeme zrnko prachu označit za měsíc. To by se ten náš Měsíc pěkně urazil! Ale stejně jako měsíc také ono zrnko prachu v prstenci obíhá okolo planety.

Prstence nebo měsíc?

Pokud se okolo planety pohybuje větší množství materiálu, tak se z něj postupně zformuje měsíc. V případě prstenců planet i planetek se tak ale nestalo. Proč? Za vše může Rocheova mez. Je pojmenována podle francouzského astronoma a matematika Édouarda Rocheho, který ji spočítal v polovině 19. století.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.

 

Články odjinud