Od konce 50. let minulého století posíláme do vesmíru sondy, které zkoumají planety, měsíce i asteroidy. Největší provoz je na Marsu a v jeho okolí. Sondy ale zkoumají také další tělesa a další letí ven ze Sluneční soustavy.
Kosmické sondy mohou okolo zkoumaného tělesa pouze prolétnout. Pokud ale chceme získat více informací, je vhodnější delší průzkum z oběžné dráhy daného tělesa. K tomu ale musíme sondu před cílem zabrzdit, což stojí hodně paliva. Některé sondy pak přistanou na povrchu (lander), kde mohou vysadit i menší či větší vozítko (rover).
MĚSÍC
Měsíc je sice hned vedle Země a cesta k němu trvá v ideálním případě pár dnů, ale dobýt ho je stále velká výzva. Naposledy se o tom letos přesvědčila japonská firma ispace. Přistání se nepovedlo. K Měsíci nebo na jeho povrch se nyní chystá celá řada sond, a to včetně těch soukromých.
LRO
Pokud by existovala síň slávy výzkumu Měsíce, byla by tam LRO zcela určitě. Sonda obíhá okolo Měsíce od léta roku 2009. Na palubě má řadu přístrojů pro průzkum Měsíce, a to včetně kamery, která je natolik výkonná, že dokáže pozorovat sondy na povrchu nebo pozůstatky po programu Apollo.
Čandraján-2
Od srpna 2019 obíhá okolo Měsíce indická sonda Čandraján-2, která se věnuje studiu povrchu a jeho složení. Na palubě měla také přistávací modul s roverem, ale přistání se nezdařilo.
Danuri
Sondu na dráze kolem Měsíce má také Jižní Korea. Cílem je především testování nových technologií. Sonda se ale věnuje také hledání měsíčních zdrojů, jako jsou vodní led, uran, helium-3, křemík a hliník, a vytvoření topografické mapy, která pomohou vybrat budoucí místa pro přistání na Měsíci.
CubeSaty nad Měsícem
V listopadu 2022 odstartovala poprvé raketa SLS, která má dopravit člověka na Měsíc. Na cestu vzala loď Orion (zatím bez posádky) ale také řadu malých kosmických sond neboli CubeSatů. LunaH-Map hledá vodík v kráterech poblíž jižního pólu Měsíce a sleduje hloubku a rozložení sloučenin bohatých na vodík. Lunar IceCube hledá vodu a organické molekuly.
Čchang-e 4
V lednu 2019 přistála čínská sonda Čchang-e 4 jako první na odvrácené straně Měsíce. Na povrch vysadila rover Jü-tchu 2. Odvrácenou stranu Měsíce ze Země nikdy nevidíme, ale funguje to také obráceně. Z odvrácené strany nelze pozorovat Zemi a to platí také pro komunikaci. Ve vesmíru tak musí být další sonda (Čchüe-čchiao), která signál z povrchu přijme a pošle na Zemi.
CAPSTONE
Malá sonda s velmi speciálním úkolem. Zkoumá tzv. cislunární dráhu ve vzdálenosti 1500 až 70 000 km od Měsíce, na které bude už za pár let postavena vesmírná stanice Gateway, z níž budou lidé létat na povrch Měsíce.
Merkur a Venuše
BepiColombo
V říjnu 2018 se na cestu vesmírem vydala sonda BepiColombo. Ve skutečnosti jde o dvě sondy v jednom balení, které se u cíle rozdělí. V prvním případě jde o evropskou sondu Mercury Planetary Orbiter (MPO) a ve druhém o menší japonskou sondu Mio. Sondu čekají ještě čtyři průlety okolo Merkuru a v prosinci 2025 bude navedena na jeho oběžnou dráhu. Studovat bude vnitřní stavbu i povrch planety. Japonská sonda se pak zaměří na magnetické pole.
Akacuki
Japonská sonda pro průzkum Venuše. Na oběžnou dráhu planety byla navedena v roce 2015, což bylo kvůli problémům o pět let později, než bylo plánováno. Věnuje se především výzkumu atmosféry.
Mars
Na oběžné dráze Marsu je poměrně solidní provoz. Najdeme tam sondy, které zkoumají povrch a přenáší data mezi Zemí a povrchem Marsu. Na povrchu rudé planety pak pracují tři rovery.
Mars Odyssey
Veterán výzkumu Marsu, Americká sonda Mars Odyssey obíhá Mars už od roku 2001. Studuje klima a geologii planety. Pojmenována byla podle slavné sci-fi knihy od Arthura C. Clarka. Sonda také slouží pro přenos signálu mezi rovery na povrchu a Zemí.
Mars Express
Evropská kosmická sonda Mars Express se věnuje od prosince 2003 především průzkumu povrchu. Podařilo se ji potvrdit vodu v jižní polární čepičce. Kamera HRSC na palubě sondy přináší detailní snímky povrchu.
MRO
Americká MRO zkoumá povrch Marsu od roku 2016. Na palubě má spektrometry, radar ale především slavnou kameru HiRISE, která pořizuje detailní snímky povrchových útvarů. Dokáže rozlišit útvary o velikosti jen 30 centimetrů, což je výrazně lepší, než je třeba rozlišení map od Google.
Al Amal
Je první sondou pro výzkum Marsu od Spojených arabských emirátů. Okolo planety obíhá od února 2021.
Tchien-wen-1
Je první čínskou misí k Marsu. Okolo planety obíhá od února 2021. Kromě orbitální části má také lander Ču-žung, který přistál na povrchu 15. května 2021. Z landeru byl na povrchu Marsu vysazen asi třímetrový rover Ču-žung.
Průzkumníci atmosféry: MAVEN a ExoMars
Od září 2014 zkoumá atmosféru Marsu americká sonda MAVEN. Stejný úkol má také rusko-evropská sonda ExoMars Trace Gas Orbiter, která okolo rudé planety obíhá od roku 2016. Další fáze rusko-evropského projektu se ale kvůli válce na Ukrajině odkládá. Na povrchu Marsu měl přistát první evropský rover.
Velké rovery: Curiosity a Perseverance
Na povrchu planety pracují dva velké americké rovery. Curiosity přistál už v roce 2012 v kráteru Gale, kde se věnuje výzkumu okolí. Po povrchu už ujel 30 km. V únoru 2021 přistál v kráteru Jezero rover Perseverance. Jedním z jeho úkolů je zjistit, zda na Marsu v dávné minulosti byly podmínky k životu. Na planetu přivezl první marsovský vrtulník Ingenuity, který už absolvoval přes 50 letů. Perseverance také sbírá vzorky, které v budoucnu jiné sondy dopraví zpět na Zemi.
Jupiter
Juno
Od roku 2016 obíhá americká sonda Juno okolo Jupiteru a zkoumá jeho magnetické a gravitační pole a magnetosféru. Sonda také pořídila fotografie některých velkých měsíců Jupiteru. Její mise by měla skončit nejdříve v září 2025.
Juice
V dubnu odstartovala sonda JUICE, která po příletu k Jupiteru v roce 2031 začne zkoumat jeho velké měsíce Callisto, Europu a Ganymedes. Okolo Ganymedu, který je největším měsícem ve Sluneční soustavě, bude dokonce jako první sonda v historii obíhat.
Planetky
OSIRIS-REx
Sonda OSIRIS-REx před třemi lety odebrala vzorky z asteroidu Bennu. V současné době je na cestě zpět domů. Kapsle se vzorky přistane 22. září letošního roku v americkém Utahu.
Lucy
Sonda Lucy odstartovala v říjnu 2021. Nejdříve proletí okolo dvou planetek hlavního pásu mezi Marsem a Jupiterem, ale hlavním cílem je průlet okolo šesti Trojanů. Jedná se o objekty, které obíhají po podobné dráze jako Jupiter. Prvního navštíví v dubnu 2025 a posledního o osm let později.
Hajabusa
Japonská sonda Hajabusa přivezla vzorky planety Ryugu v roce 2020. Samotná sonda bez pouzdra na vzorky ale pokračuje v putování vesmírem a v letech 2026 a 2031 proletí okolo dalších dvou planetek.
Sbohem a díky za všechny ryby!
Pro titulek jsme si půjčili hlášku z knihy Stopařův průvodce po galaxii. Několik sond letí ven ze Sluneční soustavy, a to i se vzkazy pro případné mimozemské nálezce. Sonda New Horizons odstartovala v roce 2006. V roce 2015 proletěla jako první sonda okolo Pluta, v roce 2019 okolo ledového tělesa Arrokoth a nyní se hledají další možné cíle. Sonda se dnes nachází asi 55 AU od Země.
Mnohem déle jsou na cestě vesmírem sondy Voyager 1 a Voyager 2, které odstartovaly už v roce 1977 a prolétly okolo vnějších planet. Voyager 2 jako jediný prozkoumal Uran a Neptun. V současné době se Voyager 2 nachází 133 AU od Země a Voyager 1 dokonce 159 AU od nás. 1 AU je střední vzdálenost Země od Slunce nebo také asi 149,6 milionu kilometrů. NASA s oběma stále udržuje komunikaci. Signál k Voyageru 1 letí rychlostí světla 22 hodin.
