Hvězdy vyzařují světlo díky termonukleárním reakcím v jejich nitru, které z lehčích prvků vyrábí ty těžší. Ostatní vesmírné objekty většinou jen odráží světlo nedaleké hvězdy. Třeba náš Měsíc svítí v noci velmi jasně, ale ve skutečnosti odráží jen asi 12 % slunečního záření. Země odráží více a třeba Venuše dokonce 75 %.
Exoplaneta LTT9779 b ale všechny předčí. Zpět do vesmíru odráží 80 % záření své hvězdy. Mohou za to exotické mraky v její atmosféře. Samotnou planetu přitom vůbec nevidíme. Okolo své hvězdy obíhá s periodou jen 19 hodin, takže se zcela ztrácí v jejím světle. Ale právě díky světlu ji můžeme zkoumat!
Exoplaneta, která hraje světly
Mateřská hvězda LTT9779 se nazývá také Uúba (podle slova pro „hvězdu“ z kolumbijského jazyka uwa) a je velmi podobná našemu Slunci. Najdeme ji ve vzdálenosti 264 světelných let směrem v jižním souhvězdí Sochaře. Evropská družice Cheops se podívala na hvězdu a měřila její jasnost. Ve skutečnosti ale neviděla jen světlo hvězdy, ale světlo hvězdy a také světlo odrážené planetou.
Ale ne vždy. Jak planeta okolo hvězdy obíhá, tak přechází před hvězdou, ale také se občas schová za ní. V tuto dobu vidíme jen světlo samotné hvězdy. Oba údaje stačí odečíst a hned víme, kolik světla odráží samotná planeta. Za vysokou odrazivost mohou mraky v atmosféře. Na rozdíl od Země nejsou tvořené vodou ale křemičitany, ze kterých se na Zemi skládá třeba písek a sklo.
Extrémní svět
LTT9779 b je pojmenována Cuancoá, opět podle jazyka uwa. Je podobně velká jako Neptun. Na jedné polokouli, která je trvale přivrácená k mateřské hvězdě, panují teploty okolo 2000 °C. Podobně extrémní podmínky by měly znemožňovat přítomnost mraků. Jak je tedy možné, že se v atmosféře planety nachází?
Podle vědců funguje atmosféra trochu jako koupelna při horké sprše. Pokud se delší dobu sprchujete horkou vodou, můžete si všimnout, že je zrcadlo zamlžené. Je to kvůli tomu, že je zrcadlo studenější, ale také kvůli tomu, že je vzduch přesycený vodou a další už nedokáže pojmout. Atmosféra exoplanety je tak horká, že její atmosféra je přesycena křemičitanovými a kovovými parami. Z těch vznikají kovové mraky.
Neměla by existovat
Exoplaneta LTT9779 b se pohybuje v tzv. poušti Neptunů. Podobně, jako se na poušti nenachází téměř žádné rostliny, tak se podobně blízko k hvězdám nenachází žádné planety podobné Neptunu. Najdeme tam jen planety mnohem menší nebo mnohem větší.
Záření blízké hvězdy atmosféru postupně odfoukne. Planeta pak zmenší svou velikost do podoby žhavého světa o velikosti Země. Případně je planeta velká jako Jupiter a obří gravitace atmosféru udrží. LTT9779 b zřejmě zachránily její mraky, které nejen odráží hodně záření a chrání atmosféru, ale současně jsou hůře „odfouknutelné“ než třeba atmosféra složená z lehkého vodíku.
Družice Cheops:
Do vesmíru odstartovala družice Cheops před Vánocemi v roce 2019 a jejím úkolem je průzkum planet mimo Sluneční soustavu neboli exoplanet. Cheops velmi přesně měří jasnost hvězd. Pokud před nějakou obíhá exoplaneta, projeví se to poklesy jasnosti hvězdy v době, kdy před ní planeta přechází. Podobně funguje také třeba družice TESS. Zatímco ona exoplaneta hledá, Cheops se zaměřuje na průzkum už objevených planet.
