Sluneční soustavou se pohybuje kolem 519 tisíc nepojmenovaných planetek a dalších 612 tisíc, které mají označení. Astronomové je začaly nacházet začátkem 19. století a první označenou se stala planetka Ceres mezi Jupiterem a Marsem. Šestnáctou planetku Psyche objevil Annibale de Gasparis v březnu 1852 v Neapoli a pojmenoval ji podle postavy z řecké mytologie. Nyní k ní startuje stejnojmenná sonda.
Železo mezi planetami
Jde o výjimečný start. Planetek je sice spousta, ale jen několik málo z nich navštívily kosmické sondy. Psyche si podle vědců návštěvu zaslouží, protože má velmi zajímavé složení. Pravděpodobně se skládá převážně z železa a niklu a je největší kovovou planetkou ve Sluneční soustavě, obíhá v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem.
Nedodělaná planeta?
Planety Sluneční soustavy vznikaly shlukováním zrnek prachu. Postupně se z nich formovaly větší a větší objekty a vznikaly jádra budoucích planet. Psyche může být jádrem, ze kterého se planeta nakonec nestala.
Pro detailní výzkum planetky bude mít sonda na palubě čtyři vědecké přístroje. Multispektrální zobrazovač bude poskytovat snímky s vysokým rozlišením pomocí filtrů pro rozlišení mezi kovovými a silikátovými (kamennými) částmi povrchu. Gama a neutronový spektrometr bude zkoumat složení planetky. Magnetometr bude měřit a mapovat zbytky magnetického pole. Poslední experiment se pak zaměří na měření gravitačního pole Psyché a odvození její vnitřní struktury.
Kosmická sonda na elektrický pohon
Kosmická sonda Psyche odstartuje v říjnu pomoci rakety Falcon Heavy. V květnu 2026 proletí okolo Marsu, který ji svou gravitací dodá impuls k další cestě. Na oběžnou dráhu planetky Psyche bude sonda navedena v srpnu 2029. Pro let k planetce i úpravy drah nad planetkou sonda využije speciální Hallův motor.
Jedná se o typ iontového motoru neboli elektrický pohon. Motor nebude spalovat pohonnou hmotu, ale pomoci elektřiny urychlovat atomy xenonu. Podobný motor má malou akceleraci, ale dokáže pracovat velmi dlouho. Výhodou je také potřeba menšího množství paliva než u klasického chemického motoru. Xenonu bude na palubě asi 920 kg.
Pro provoz motoru i vědeckých přístrojů bude Psyche potřebovat hodně elektřiny a za dráhou Marsu už slunce tak moc nesvítí. Solární panely sondy jsou proto obří. Každý ze dvou panelů má šířku 7,3 metru a délku 11,3 metru. Na délku tak sonda měří asi jako tenisový kurt a celková plocha solárních panelů odpovídá většímu třípokojovému bytu.
U asteroidu
Mise bude rozdělena na čtyři části (A, B, C, D), které odpovídají výšce sondy Psyche nad planetkou. V různých fázích bude sonda provádět trochu odlišné úkoly. Dráhy ale souvisí především s měnícím se osvětlením planetky při jejím pětiletém oběhu okolo Slunce. Nejblíže se k povrchu sonda dostane při misi D, kdy bude jen 75 km nad povrchem. Tato část začne zhruba v květnu 2030 a potrvá 100 dní. Cílem bude především výzkum složení povrchu. Po misi D se sonda přesune na dráhu C a následně znovu na dráhy B. Celkově by měla mise trvat nejméně 26 měsíců.
Test laserové komunikace
V prvním roce své cesty k planetce bude sonda také testovat experimentální laserovou komunikaci, která je výrazně rychlejší než klasická komunikace prostřednictvím rádiových vln, ale vyžaduje mnohem větší přesnost. Laserová komunikace se testovala už dříve ale jen na sondách u Měsíce. Nyní to bude z větší vzdálenosti. Na Zemi bude laser přijímat a vysílat Palomarská observatoř u San Diega.
