Osobnosti časopisu ABC
Článek je součástí série textů od známých a významných osobností, které v dětství na časopisu ABC vyrostly a nyní se staly špičkami ve svém oboru. Jeho autor Petr Brož je vědec z Geofyzikálního ústavu Akademie věd.
K dalším osobnostem, které napsali články pro tištěné i online ábíčko, patří ředitel Zoologické zahrady hl. města Prahy Mirolsav Bobek, experimentální archeolog a ředitel Archeoparku pravěku Všestary Radomír Tichý nebo světově známý paleoartista Vladimír Socha.
Co stojí v cestě člověka na Mars? Prach!
O cestě člověka k rudé planetě sním dlouho. Hrozně dlouho. Seriózně se o ní začalo uvažovat v 60. letech 20. století poté, co na Měsíci stanula dvojice amerických astronautů. Tehdy zavládl ve společnosti nebývalý optimismus a jen málokdo pochyboval, že se na Mars podíváme do konce 20. století.
Jenže ani o 20 let později na Mars nelétáme a šance, že se toho brzy dočkám, je malá. V cestě totiž nestojí společně s potřebou vymyšlení a testování řady technologií jen astronomické finanční náklady, ale i drobné potíže běžného života, které mě hned nenapadnou. Třeba „domácí“ prach.
Šupinky a nehty
Prach totiž nevzniká jen v našich domovech na Zemi, ale jak ukázal nový výzkum, i na palubě Mezinárodní kosmické stanice (ISS). I tam z astronautů a astronautek odpadávají šupinky staré kůže. Jenže nejen ty.
Odpadávají i kousíčky různých izolačních materiálů, textilií, plastů nebo zpomalovačů hoření. A rozbor „domácího prachu“ z kosmické stanice ukazuje, že tím vzniká bohatý chemický koktejl, který obsahuje i látky představující pro člověka zdravotní riziko. A to ve vyšších dávkách, než jaké nalezneme v prachu u sebe doma.
Bez prachu, prosím
Zatímco u krátkodobých vesmírných pobytů nepředstavuje prach významnější problém, tak při cestě na Mars by nás už mohl pořádně potrápit. Uskutečnit cestu na rudou planetu a pak se vrátit zpět na Zemi totiž bude trvat okolo 26 měsíců. A to už je docela dlouhá doba, během které nechceme, aby zdraví astronautů a astronautek ohrožovalo zbytečně něco dalšího.
VIDEO Petr Brož o sopkách ve vesmíru:
Sopky ve vesmíru? Podívejte se na ně na vlastní oči v tomto videu • Zdroj: ABC
Bohatě postačí, že se bude posádka muset vyrovnat s vlivem mikrogravitace na lidské tělo, s psychickou náročností dlouhodobé izolace od zbytku lidstva nebo vystavení vysokým dávkám radiace z okolního vesmíru.
Vesmírný vysavač
I taková zdánlivá drobnost, jako je výzkum domácího prachu z paluby ISS nás tak přibližuje nejen k cestě na Mars, ale i do dálav Sluneční soustavy. Pomáhá nám v pochopení rizika, které tam čeká a které budeme muset vyřešit.
Třeba skrze stavbu kosmických lodí a jejich interiérů z materiálů, které nepředstavují pro člověka významné zdravotní riziko. Anebo upravením ventilace a jejím osazením vylepšenými filtry schopným zachytávat i prach. Ale kdo ví, třeba se v budoucnu dočkám i toho, že v každé kosmické lodi bude vysavač či prachovka!
