Po zadání „LEV-2“ do Google dostanete asi 184 000 výsledků. Není divu, svého času psali o „lvovi dvě“ redaktoři všech vědeckých časopisů. LEV-2 je totiž zkratkou pro Lunar Excursion Vehicle 2, tedy měsíční průzkumné vozidlo 2.
Takové označení nosil rover, který byl na palubě japonské soukromé sondy Hakuto-R od firmy ispace (více v rámečku Nový závod na Měsíc). Její mise? Přistát na Měsíci. K tomu však nedošlo. V dubnu 2023 Hakuto-R nezvládla přistávací manévr a rozbila se o Měsíc na kousky včetně LEV-2.
Robot Sora-Q na scéně
A teď zadejte do vyhledávače „sora-q“. Vyskočí na vás kolem 110 tisíc odkazů. Sora-Q je totiž název repliky LEV-2, kterou můžete koupit v Japonsku. Přesně to jsme udělali v redakci ábíčka a dostali jsme do rukou model, který vypadá na chlup přesně jako jeho bratránek.
Vyzkoušeli jsme hračku, která je zároveň lunární rover • Zdroj: ABM
Hliníková konstrukce váží kolem 250 gramů a průměr kol je osm centimetrů. Je vlastně stejně velký jako baseballový míč. Stačí spojit Soru s aplikací ve smartphonu a můžete prozkoumávat svět jako dálkový operátor měsíčního roveru.
K dispozici je přední a zadní kamera a na sobě nezávislá kovová kola, která pomohou sondě překonat i sypký materiál nebo výškové rozdíly. Kymácivý pohyb nebo prudký svah vyvažuje analogový stabilizační „ocásek“. Je to jednoduché, funkční a vzrušující.
Transformer ve vesmíru
Jakmile se koule rozdělí na dvě části (a tak vzniknou kola), máte před sebou něco, co vám připomene buď droideky ze Star Wars, nebo Transformers. Jste na správné stopě. Soru totiž společně s inženýry z japonské vesmírné agentury JAXA vymysleli konstruktéři ze společnosti Takara Tomy.
Ta se proslavila mimo jiné hračkami Beyblade nebo právě Transformers. Původní zadání od JAXA znělo ale jinak: Udělejte něco jako robotího brouka, který by se dokázal po měsíčním povrchu pohybovat samostatně.
Tři v jednom
Inženýr Jósuke Joneda pracuje v Takara Tomy přes 40 let. Tým, který vede, dostal vývoj robota na starost. Joneda se zamyslel a vzpomněl si na hračky, které byly něčím výjimečné a jejich vlastnosti alespoň trochu odpovídaly zadání.
V první řadě to byl – Optimus Prime. Autobot se logicky a přesně skládá a v každé podobě má praktický smysl. Druhou inspirací byl dálkově ovládaný malý robot i-Sobot. O tom jste možná neslyšeli, ale jde o držitele Guinnessova světového rekordu za nejmenšího sériově vyráběného robota. A naposledy přidala svoji trošku do mlýna kočka. Tedy hračka biomechanické kočky Liger Zero, která chodí po čtyřech nohách.
Geniální koule
Chůze po vlastních nohách je pro pohyb po Měsíci nepraktická. Těžiště je v takovém případě umístěno vysoko, stroj se snadno převrátí a potřebuje hodně mechanických kloubů, které se zadřou prachem či kamínky. A navíc přepravního prostoru na sondě je málo a rover musel být co nejmenší a nejlehčí.
Joneda postupným ubíráním a přidávání funkcí došel k tvaru „děravé“ koule, která zabírá nejméně místa, kvůli výřezům je lehká a zároveň je optimální pro jednoduchý valivý pohyb. Dobrá, možná nebude až tak univerzální, ale vezměte si, že jediný úkolem LEV-2 bylo po přistání na Měsíci vyjet pár metrů, otočit se a vyfotit hlavní lander Hakuto-R.
Partnerství se Sony
Mohlo by se zdát, že udělat takovou kouli z odlehčeného hliníku a plastu umí přece každý. Inženýrům z Takara Tomy to ale trvalo 6 let překreslování návrhů, prototypování a vymýšlení elektroniky, která by dokázala odolat přetížení při startu rakety, ale také produkovala co nejméně tepla – to se totiž ve vzduchoprázdnu špatně odvádí. Nakonec se o elektronické vnitřnosti postarala společnost Sony, která také dodala speciálně upravené kamery.
Důkaz na stole
A teď se vrátím zpátky k modelu, který nám pyšně stojí v redakci ábíčka. Někdo by Soru odmávl jako další přístroj na dálkové ovládání, jenže my v něm vidíme mnohem víc. Sora-Q nám ukazuje, jaké výhody může vesmírnému výzkumu přinést něco velmi přízemního a pozemského – hračkářství.
Tím, že jde o funkční repliku, nám také kus toho vesmírného dobývání přináší na pracovní stůl.
Nový závod na Měsíc:
Soutěž Google Lunar X
V ábíčku jsme několikrát psali o soutěži Google Lunar X. Cílem je ocenit firmu, která jako první dokáže přistát s vlastní sondou na Měsíci a odeslat zpět na Zemi fotky. Společnost Google vyhlásila soutěž roku 2007 a ukončila o 11 let později s tím, že žádný z týmů nedokázal naplnit podmínku.
Ze soutěže se ale zrodilo pět týmů, které s vývojem pokračovaly i nadále, mimo jiné i Hakuto (později ispace). Některé z nich byly pohlceny národními vesmírnými agenturami, jiné soukromými společnostmi.
