V lednu se do vesmíru vydala čínská družice Einstein Probe, kterou vynese raketa Čchang-čeng na téměř kruhovou dráhu ve výšce 600 kilometrů nad Zemí. Družice bude provádět výzkum vesmíru v rentgenově záření. Na projektu se podílí také Evropská kosmická agentura a německý institut Maxe Plancka.
Musíme do vesmíru
Kosmické dalekohledy mají celou řadu výhod. Neruší je vlivy atmosféry nebo rušivá světla měst. V případě některých záření je ale oběžná dráha dokonce nutností. Rentgenové záření je jedním z nich.
Atmosféra planety Země ho (naštěstí pro nás!) pohlcuje, takže z pozemských observatoří vesmír tímto způsobem zkoumat nemůžeme. Podobně je na tom pro člověka ještě nebezpečnější gama záření. Obě jsou většinou spojena s některými z extrémních událostí ve vesmíru.
Družice inspirovaná humrem
Einstein Probe je poměrně malá družice o velikosti asi 3 metry. Na palubě bude mít dva dalekohledy. Širokoúhlý rentgenový dalekohled (WXT) sice nemá tak velké rozlišení, jako měly nebo mají některé jiné rentgenové dalekohledy, ale jeho silnou stránkou je obří zorné pole (tedy prostor, který dokáže najednou zachytit).
Konstrukce WXT je vymyšlena podle příslušníka říše mořských zvířat – humra. Oči humrů jsou tvořeny rovnoběžnými čtvercovými póry uspořádanými na kouli, které odrážejí světlo směrem ke kulovitému středu.
WXT funguje podobným způsobem. Disponuje stovkami tisíc čtvercových trubic, které vedou rentgenové paprsky k detektoru. Na něm vytváří rentgenové záření typický obraz ve tvaru „+“.
Druhý dalekohled
Velkou výhodou této nové technologie je, že zorné pole dalekohledu lze rozšiřovat téměř neomezeně. WXT se skládá z 12 modulů, které dohromady vidí oblast, do které by se vešlo 700 měsíčních úplňků.
Během tří oběhů (asi 5 hodin) zmapuje dalekohled téměř celou oblohu. Dalekohled pro následná pozorování (FXT) má menší zorné pole, ale větší rozlišení. Zaměří se na vybrané zdroje rentgenového záření.
Co oko nevidí
Einsten Probe bude zkoumat některé exotické objekty, jako jsou třeba neutronové hvězdy, což jsou extrémně husté pozůstatky po výbuchu supernov, nebo černé díry. Ty samozřejmě nejsou vidět, protože mají tak velkou gravitaci, že z nich neunikne ani světlo, ale pokud pohlcují materiál, tak se okolo nich z tohoto materiálu vytváří disk, který září především v rentgenovém záření.
Souboje titánů
Einstein se ale zaměří také na „spící“ černé díry a bude hledat záření ze slapového trhání. K němu dochází, pokud se hvězda dostane příliš blízko k černé díře a je roztrhána její silnou gravitací. Neutronové hvězdy nebo černé díry se mohou také navzájem srážet.
Vědci už pár let pozorují následky těchto událostí ve formě gravitačních vln, kdy se sice nepatrně, ale přesto rozvlní celý prostor. Einsten Probe bude hledat zdroje gravitačních vln. Kromě toho se zaměří třeba také na supermasivní černé díry v centrech galaxií.
Další rentgenoví hlídači:
Družice XPoSat, XRISM, Athena, Chandra...
Indie na začátku roku vypustila svou rentgenovou družici XPoSat. Vloni v září pak odstartovala japonská družice XRISM. Evropská kosmická agentura chystá větší družici Athena, která by se měla do vesmíru vydat v roce 2035. Mezi slavné rentgenové observatoře patří také Chandra, kterou v roce 1999 vynesl do vesmíru raketoplán. Ve stejném roce se do vesmíru vydala také velká evropská rentgenová observatoř XXM Newton. Obě observatoře stále fungují.