Země není jediným objektem ve Sluneční soustavě, který má atmosféru. Najdeme ji také na Venuši, Marsu nebo na Saturnově měsíci Titanu. Tam všude by se mohly pohybovat drony nebo vzducholodě.
Existuje spousta návrhů, ale teprve před třemi lety jsme se dočkali prvního letu mimo planetu Zemi. V únoru 2021 přistála na Marsu pojízdná laboratoř Perseverance, která na povrch vysadila malý vrtulník Ingenuity. Dne 19. dubna 2021 proběhl první let. Mise malého dronu nedávno skončila a byla mnohem úspěšnější, než se očekávalo. Vědci už pracují na dalších „mimozemských dronech“.
Dron MAGGIE má být jako větší letadlo
Na Marsu můžeme v podstatě provozovat dva druhy letounů. Jednak jde o malé drony vybavené kamerami, které mohou pomáhat roveru v plánovaní trasy a s hledáním vhodných cílů pro bližší průzkum.
Druhou možností je větší dron, který bude pracovat samostatně a bude provádět konkrétní výzkum. Takovým dronem má být MAGGIE. Autoři projektu zatím dostali od NASA peníze na další zkoumání konceptu.
Není jasné, kdy a zda vůbec se na Mars vydá. Pokud ano, má se jednat o velké letadlo, které má podle fotografií disponovat 14 páry rotorů. Na palubě bude mít baterii, kterou nabije na povrchu pomoci solárních panelů na křídlech. Jedno nabíjení má trvat asi 7 marsovských dní. Poté provede vertikální vzlet – stejně jako klasický dron nebo třeba vrtulník. Pohybovat by se měl ve výšce okolo 1 kilometru.
Let nad Marsem
Podle vědců má MAGGIE na jedno nabití uletět asi 180 kilometrů. V průběhu jednoho marsovského roku to má být celkem asi 16 tisíc kilometrů.
Na palubě bude mít několik vědeckých přístrojů, které se zaměří na studium podpovrchového ledu nebo nepřímo na výzkum marsovského jádra pomoci měření magnetických polí na dně velkých kráterů.
Ale nebyl by to „atmosférický průzkumník“, aby se nepodíval i na samotnou atmosféru rudé planety. Kosmické sondy v ní objevily stopy metanu, který vzniká při činnosti živých organismů nebo vulkanické činnosti.
Ani jedno z toho nebylo na Marsu potvrzeno, takže přítomnost metanu zůstává záhadou. MAGGIE ji může pomoci vyřešit. Prozkoumá mnohem větší oblasti než rover, ale také více zblízka než sondy z oběžné dráhy Marsu.
Vrtulník Ingenuity se osvědčil
Vrtulník Ingenuity už na Marsu dolétal. V polovině ledna došlo k poškození rotoru. Jeho mise ale byla mimořádně úspěšná. Vědci se museli poprat s nižší gravitací, jiným složením atmosféry, nižšími teplotami ale především s mnohem řidší atmosférou.
Očekávalo se, že v lepším případě provede Ingenuity pár krátkých letů. Nakonec se ale vznesl nad povrch planety 72krát! Nejdelší trval let necelé tři minuty. Nejvíce pak uletěl najednou přes 700 metrů a dostal se do výšky až 24 metrů.
---
DragonFly prozkoumá měsíc Titan
Vědci pracují také na dronu DragonFly, o kterém jsme psali v ABC 24/2020. Nejdříve za čtyři roky se vydá k Saturnově měsíci Titan. Není to žádný drobeček. Má hmotnost 450 kg, ale v nízké gravitaci Titanu to bude pouhých 63 kg.
U Saturnu už Slunce tolik nesvítí, a tak bude osm rotorů pohánět radioizotopový termoelektrický generátor. Zjednodušeně řečeno přeměňuje teplo z rozpadu radioizotopů na elektrickou energii.
Vědci dlouhodobě plánují vyslání dronu nebo spíše vzducholodě do atmosféry Venuše. Na povrchu sice panují pekelné podmínky, ve kterých žádná sonda nevydrží déle než pár minut, ale pár desítek kilometrů nad povrchem nejsou tlak a teplota až tak odlišné od zemské atmosféry.
