Jak špehovat změny klimatu: Díky satelitům může úplně každý!

Díky evropským družicím Sentinel víme o oteplování pevniny i moří více než kdy dříve. Špehovat změny klimatu nám umožňuje Evropská kosmická agentura (ESA), která naměřená data a údaje sdílí i s veřejností.

Letošní aprílový vtípek Českého hydrometeorologického ústavu na sociálních sítích pobavil desetitisíce fanoušků. Meteorologové a klimatologové varovali před tím, že nebudou schopni dodávat věrohodná data, protože věštící koule a akvária s rosničkami procházejí generální revizí. Věděli jste ale, že k tomu, abyste se o změnách klimatu dozvěděli více, ve skutečnosti odborníky z ČHMÚ nepotřebujete?

Data z ESA na stříbrném podnosu

Evropská kosmická agentura (ESA) totiž patří mezi orgány, které naměřená data a údaje sdílí nejen s dalšími vědeckými a technologickými institucemi, ale také se širokou veřejností. V tomto případě jde o informace získané družicemi z programu Sentinel, které v minulosti odletěly do vesmíru z evropského kosmodromu, jenž se nachází na území Francouzské Guyany v Jižní Americe.

Satelity Sentinel

Konkrétně se jedná o celkem 7 satelitů na oběžné dráze Země, které byly do vesmíru vyslány v průběhu posledního desetiletí. V rámci programů Sentinel 1, 2 a 3 fungují družice vždy v páru označeném písmeny A a B.

Naopak nejnovější satelit Sentinel-5P je jedináčkem. Každá mise má odlišný cíl, společně však přispívají k vytvoření jedné z největších databází „vesmírných“ dat o Zemi. Dohromady už přenesly více než 72 petabajtů (neboli tisícovek terabajtů) dat.

K datům může úplně každý

K základním datům může pomocí několika webových portálů přistupovat úplně každý, rozšířené a strukturované datasety jsou dostupné po jednoduché registraci. Tu si udělalo už téměř 200 tisíc lidí převážně z Evropy a Asie.

Zatímco ještě loni touto dobou k datům z programů Sentinel přistupovalo prostřednictvím datového browseru asi 10 tisíc lidí měsíčně, v současnosti toto číslo atakuje hranici 300 tisíc, což ukazuje na mimořádný zájem o problematiku klimatických změn, a to i mezi laiky.

Teplo nebo zima?

Zájemci si na portálu mohou prohlédnout třeba aktuální míru znečištění ovzduší, posoudit kvalitu ozónové vrstvy nebo zjistit množství arktického ledu. Jsou to ale především data o teplotě povrchu na pevnině i teplotě vody na hladině, která nám pomáhají porozumět tomu, co se nyní děje.

Díky možnosti porovnání s dlouhodobými průměry přepočtenými dle metodiky ERA5 máme poměrně přesnou představu, jak si Země stojí ve srovnání s teplotami naměřenými již od roku 1940. A bohužel to není příliš optimisticky vypadající statistika.

Bude ještě tepleji

Předpovědní modely v CICA (Koperníkův interaktivní klimatický atlas) ukazují to, co dnes máme možnost pozorovat na vlastní kůži. A sice že skutečnou sílu klimatické změny pocítí především lidé severně od obratníku Raka, naopak relativně málo se dotkne subsaharské Afriky či Oceánie.

Cílem mise Sentinel-3, orbitující nad Atlantikem, je „porozumět dlouhodobé dynamice ve velké škále“, už nyní se tak počítá s tím, že do vesmíru budou vyslány další satelity 3C a 3D, které ty stávající nahradí.

Informace nejsou problém

Programy Sentinel a Copernicus, na nichž se kromě ESA podílí také EUMESAT (Evropská organizace pro výzkum meteorologickými satelity) a americká NASA, rozhodně brzy neskončí. Plánuje se vypuštění několika dalších satelitů a spuštění minimálně šesti rozšiřujících misí, zaměřených třeba na vesmírné měření dat z oblasti zemědělství a potravinové soběstačnosti.

Je to sice jen malá náplast, ale přesto nás může těšit, že nevelká aktivita světových lídrů na rizika a výzvy současné civilizace není způsobena nedostatkem dat. A bude na další generaci zvídavých vědců, aby doslova nekonečné datasety ze satelitů využila co nejkreativnějším a nejužitečnějším způsobem.

-----