O Venuši se mluví jako o sestře Země. Je podobné velká a její hustota se blíží naší planetě. Kvůli své agresivní atmosféře je ale extrémně nehostinným světem. Obsahuje také velmi málo vody. V minulosti tomu zřejmě bylo jinak. Vědci našli molekulu, která Venuši o vodu připravila.
Tři centimetry vody na Venuši
Voda se může na planetě vyskytovat ve formě ledu, vodních ploch nebo také ve formě páry v atmosféře. Pokud bychom vzali všechnu vodu na Zemi a rovnoměrně ji „rozlili“ po povrchu, dosahovala by její výška 3 kilometrů. Venuše na tom byla v minulosti podobně jako Země. Dnes by ale celkové množství vody na planetě „zaplavilo“ Venuši do výšky jen 3 centimetrů.
Drsný vodní svět
Venuše je nehostinným světem, za což může její atmosféra z oxidu uhličitého, která vyrábí masivní skleníkový efekt. Kvůli tomu je na povrchu teplota skoro 500 °C a obrovský tlak. Veškerá voda se proto odpařila do atmosféry. Ale kam se poděla poté?
To je jednoduché: Molekulu vody může „rozbíjet“ sluneční záření. Uvolněný vodík a další prvky pak mohou unikat do vesmíru. Tento mechanismus však podle vědců nedokáže vysvětlit celou ztrátu vody na Venuši.
Nový objev: Molekula HCO+
Vědci z Coloradské univerzity v Boulderu sestavili počítačové modely planety, se kterou zacházeli téměř jako s gigantickou chemickou laboratoří. To jim umožnilo se lépe podívat na rozmanité reakce, které probíhají v atmosféře Venuše. A možná našli viníka. Molekula se jmenuje se HCO+ a je složena z atomu vodíku, uhlíku a kyslíku.
HCO+ vzniká v atmosféře neustále tím, že se molekuly vody mísí s oxidem uhličitým, ale nepřežije dlouho, protože je iontem. Klasický atom má stejný počet elektronů jako protonů. Pokud má elektronů více nebo méně, mluvíme o iontu. HCO+ chybí jeden elektron. V atmosféře Venuše se ionty spojí s elektrony atmosféry, což způsobí rozdělení molekuly na dvě části.
Vědci tvrdí, že se atomy vodíku rozletí a mnohem snadněji pak uniknou do vesmíru. Venuše tím přichází o základní složku vody.
Ale kde je?
Podle vědců by měla být HCO+ dokonce jednou z nejběžnějších molekul v atmosféře Venuše. Ve skutečnosti ji zatím nenašli. Není to kvůli tomu, že by jejich teorie byla špatná, ale protože dosavadní vesmírné sondy neměly přístroje, které by dokázaly molekulu odhalit. V nejbližší době se to zřejmě nezmění, protože ani připravované sondy tuto schopnost mít nebudou.
Vodík navíc není jediným prvkem, který z atmosféry Venuše uniká do vesmíru. Sonda BepiColombo při své cestě k Merkuru studovala velmi slabou magnetosféru Venuše a zjistila, že z horních vrstev atmosféry unikají do vesmíru ionty kyslíku a uhlíku.
Sondy u Venuše:
Rocket Lab, DAVINCI a VERITAS
Společnost Rocket Lab vyšle na konci roku první soukromou kosmickou sondu k Venuši. Pokud proběhne start v pořádku, dorazí k Venuši v květnu roku 2025 a proletí její atmosférou. Pouzdro o hmotnosti 17 kg bude mít na palubě jediný přístroj, který bude hledat organické molekuly.
Před čtyřmi lety oznámili vědci v atmosféře Venuše objev fosfanu, který na Zemi vyrábí živé organismy. Pozdější studie ale objev zpochybnily. Nejbližší větší sondou bude DAVINCI, která odstartuje nejdříve za pět let. Také ona vypustí do atmosféry pouzdro, které se snese na povrch pomoci padáků. Planetu ale bude zkoumat také z její oběžné dráhy. O něco později se pak k Venuši vydá sonda VERITAS, která bude zkoumat povrch planety.
