Tři, dva, jedna, teď. Namísto filmové klapky bliklo světlo pro synchronizaci šesti kamer. Jen co se LED pásek zase plně rozsvítil, co nejrychleji jsem otočil ventilem na stříbrné trubce. První otáčka a místnost vyplnilo hlasité syčení.
Ústím trubky byl totiž nasáván vzduch z přibližně dva metry dlouhého a jeden metr širokého válce. Ten ventil totiž odděloval válec od pumpy, která z něho dokáže během pár minut vysát téměř všechen vzducha tím snížit atmosférický tlak natolik, že kdybyste stáli na povrchu Marsu nebo uvnitř válce, nepoznali byste rozdíl.
V komoře jako na Marsu
Tím ventilem jsem neotáčel v Česku, ale na půdě britské Open University nacházející se v městě Milton Keynes. Nebyl jsem tam přitom poprvé.
Zatímco během předchozích návštěv jsem uvnitř nízkotlakové komory, jak se tomu válci správně říká, zkoumal, jestli by mohlo téct bláto po tváři rudé planety, tentokrát jsem chtěl zjistit něco jiného. A to, jestli kapalná voda bude schopná unášet drobounké úlomky hornin lépe nebo hůře než na Zemi, když bude vystavena stejnému atmosférickému tlaku jako na Marsu.
Mráz i žár rudé planety
Ptáte se, proč by v tom měl být rozdíl? No, když se totiž podíváte na chování vody či bláta, za sníženého atmosférického tlaku (jako na rudém Marsu), je možné, že vám spadne čelist úžasem. Kapalná voda totiž není za nízkého tlaku stabilní, takže se doslova před vašimi zraky mění na páru i na led.
A to současně. Když tak dáte skleničku vody do nízkotlaké komory a snížíte tlak, můžete vidět, jak se ve stejný moment obsah sklenice vaří i mrze. Pro pozemšťany je to docela zvláštní podívaná.
Život v nejistotě
Jenže když jsem otáčel tím ventilem a díval se, jak se bublající voda rozlévá uvnitř komory po speciálním stole, v hlavě jsem měl velkou dávku nejistoty a pochyb. Bude ten pokus fungovat tak, jak jsem si to vysnil? Podaří se něco zajímavého pozorovat? Neudělal jsem někde v plánech chybu, která by způsobila, že celé tohle snažení a spousta peněz přijde vniveč?
Nevěděl jsem to. A popravdě odpověď nepřinesly ani první pohledy do komory. Nicméně vězte, že tohle je při mé práci vlastně normální. Často děláte něco, co ještě před vámi nikdy nikdo nedělal, a tak nevíte, jak to dopadne. Důležité je si věřit, nebát se případného neúspěchu a zkoušet to!
