Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST) byl vypuštěn v roce 2021 a pracovat začal po polovině roku 2022. Od Slunce musí být odstíněn obří clonou, a tak nemůže pozorovat Merkur nebo třeba Venuši a Měsíc.
Vše ostatní ale ano. Kromě těles Sluneční soustavy pozoruje i vzdálené galaxie nebo cizí planetární soustavy. Nyní se podíval na slavnou hvězdu Beta Pictoris, kterou vědci zkoumají už desítky let.
Obří kolize u hvězdy Beta Pictoris
Beta Pictoris je poměrně blízká a jasná hvězda, která se nachází 63 světelných let od nás. Pro vědce je zajímavá především kvůli tomu, že je velmi mladá. Její stáří se odhaduje na 20 milionů let. Pokud bychom to přirovnali k stáří Sluneční soustavy, tak je Beta Pictoris zhruba tříměsíční dítě.
Okolo hvězdy se stále nachází disk materiálu, ze kterého vznikají planety. V letech 2004 a 2005 tam již nefungující Spitzerův vesmírný dalekohled objevil velké množství prachu, a to konkrétně krystalické křemičitany, které se běžné vyskytují v okolí mladých hvězd i na Zemi.
Prach? Není! Webb nic nenašel
Vědci původně očekávali, že pozorovaný prach je důsledkem neustálých srážek menších těles. V takovém případě by byl prach neustále doplňován. Když se ale na okolí Beta Pictoris podíval mnohem výkonnější Webbův dalekohled, žádný prach nenašel. Podle vědců to má jediné možné vysvětlení.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.
