Vysoko nad našimi hlavami se pohybuje Mezinárodní kosmická stanice (ISS). První modul byl vypuštěn v roce 1998. Od roku 2001 je stanice trvale osídlena lidmi. V současné době tvoří její posádku sedm kosmonautů, kteří na stanici stráví vždy zhruba půl roku.
Podle současných plánů by měla ISS obíhat okolo Země ještě asi 6 let. V roce 2030 bude vesmírný komplex naveden do atmosféry, kde shoří. Postará se o to speciální kosmická loď, kterou pro NASA postaví firma SpaceX.
Odsun vesmírné stanice z oběžné dráhy
NASA si u společnosti SpaceX objednala United States Deorbit Vehicle (USDV), což bychom mohli přeložit a zkrátit na deorbitální loď. Jejím úkolem bude provést deorbit neboli stažení stanice z oběžné dráhy. Zjednodušeně si to můžete představit tak, že USDV do ISS štouchne a tím ji pošle k zemi.
Osvědčený Dragon 2
Speciální vesmírné plavidlo bude vycházet z lodi Dragon 2, která dnes na stanici dopravuje posádky a zásoby. Dragon 2 se skládá ze dvou částí. Kromě samotné lodě, ve které se nachází posádka nebo náklad, se k ní připojuje ještě tak zvaný trunk. Na jeho povrchu se nachází solární panely a může v něm být také přepravován náklad pro vnější část stanice.
16 tun paliva
USDV sama postará o připojení k ISS a o navigaci během manévru. K lodi bude připojena válcová část dvakrát větší než trunk. Bude vybavena roztahovacími solárními panely a především 30 motory a 16 tuny paliva. Konkrétně půjde o motory Draco, kterými disponuje i samotná loď. Z třiceti motorů bude pracovat vždy o něco méně. Další jsou zálohou pro případ, že by se jeden z aktivních motorů porouchal.
Postupný propad
Stanice ISS se dnes pohybuje ve výšce asi 400 kilometrů nad Zemí, kde se stále nachází molekuly atmosféry, o které tře a kvůli tomu postupně padá k Zemi. Jednou za čas tak musí zapnout motory nebo ji pomůže připojená nákladní loď a stanice svou dráhu zase zvýší. Ke konci její životnosti se tyto manévry už provádět nebudou a stanice se sama propadne do výšky asi 220 kilometrů.
Oheň v atmosféře
Přibližně šest měsíců před jejím koncem odletí poslední posádka. Deorbitální loď poté během několika dní upraví dráhu stanice. Při posledním zážehu o délce až jedné hodiny se dráha stanice upraví tak, že její nejnižší bod bude ležet ve výšce asi 50 kilometrů. Při „cestě“ do tohoto bodu narazí ISS na husté vrstvy atmosféry ve výšce okolo 100 kilometrů, kde kvůli tření o atmosféru shoří. Zbytky dopadnou do Tichého oceánu.
Start za 4 roky
Za výrobu lodě zaplatí americká agentura NASA 843 milionů dolarů a odstartovat by mohla už v roce 2028. Na oběžnou dráhu se dostane zřejmě na raketě Falcon Heavy od SpaceX. NASA zvažovala i jiné možnosti konce stanice. Například by ji mohla přenechat soukromým firmám. ISS je ale už stará a pro firmy až moc velká.
Existovaly také plány přesunout ISS na vyšší dráhu, nebo ji naopak rozebrat a alespoň některé části dopravit na Zemi. Všechny tyto možnosti jsou ale obtížně realizovatelné a drahé. Je ale možné, že dojde k prodloužení životnosti stanice, a to zejména v případě, že nebude včas hotový její nástupce.
Nástupci ISS:
Kdo nahradí Mezinárodní vesmírnou stanici?
NASA se v současnosti soustředí na návrat člověka na Měsíc, ale oběžnou dráhu Země nechce opouštět. Menší vesmírné stanice s několika moduly mají postavit soukromé firmy. Už na nich pracují, ale zatím není jasné, která z nich skutečně vznikne. Amazon, Boeing a další firmy chystají stanici Orbital Reef. Voyager Space společně s Lockheed Martin a Northrop Grumman pracují na stanici Starlab. Stanici chystá také Axiom Space. Má vzniknout přímo u ISS a před jejím koncem se od ní odpojit.
