Blesky a život: Co nakoply nergetické výboje na obloze?

Blesky a život: Co nakoply nergetické výboje na obloze?
Sdílej
 
Když v roce 2022 explodovala tichomořské sopka Hunga Tonga–Hunga Ha‘apai, během 6 hodin zazářilo v jejím okolí na 400 000 blesků! Energetické exploze na obloze mohou souviset se zrodem života. Jak?

Pohled na černé mračno nad vrcholkem běsnící sopky je bezesporu jedna z nejvíce fascinujících podívaných, se kterou se můžeme setkat. Akorát se vyplatí dívat z bezpečné vzdálenosti, protože mračno udělá z čehokoliv živého škvarek. Je totiž tvořeno směsicí žhavých sopečných plynů a chladnoucích úlomků magmatu.

Jenže sopečné mračno nemusí život jenom brát, ale může pomoci i s jeho vznikem. A my si vysvětlíme jak.

Blesková smršť

Smrtící mračno se dá spatřit i za nejtemnější noci. Zpravidla ho totiž nasvěcuje zdánlivě nekonečné množství blesků. A čím je mračno větší, tím jich je více. Když v roce 2022 explodovala tichomořské sopka Hunga Tonga–Hunga Ha‘apai, během 6 hodin zazářilo v jejím okolí na 400 000 blesků!

Video se připravuje ...

Podcast: Výbuch sopky Hunga Tonga a erupce Fagradalsfjall • Zdroj: Pavel Dobrovský

Led zasahuje

Podmínky pro vznik blesků nastávají v důsledku srážek drobounkých částeček sopečných hornin s krystalky ledu, které se v okolí mračna vyskytují. Jak se částečky o sebe třou, vzniká elektrický náboj, a jelikož se částic tře skutečně hodně, zakrátko je elektrický náboj natolik silný, že dokáže udělat elektrický výboj.

Základy života

Když se podíváte, z čeho je život tvořen, zjistíte, že bez dusíku to nejde. Jenže i přesto, že tento prvek tvoří 78 % vzduchu okolo nás, není pro život snadné ho odsud získat. Atmosférický dusík je totiž ve formě molekuly tvořené dvěma atomy dusíku, které se navzájem drží neskutečně pevně. Není proto snadné je od sebe odtrhnout a získat atom dusíku pro spojení s někým jiným. Aby k tomu došlo, je potřeba spousta energie. Jenže kde ji vzít?

Mohly se blesky podílet na vzniku života na Zemi •  Profimedia.cz

Laboratoř a realita

Správně tušíte, že u blesků! Pokusy v laboratořích sice už dříve ukázaly, že by blesky dokázaly molekuly dusíku rozbíjet. Jenže až doteď chyběl důkaz, že k tomu v přírodě skutečně dochází. Ale tohle už neplatí. Mezinárodnímu týmu se podařilo v okolí některých sopek objevit velké množství dusičnanů – látek tvořených třemi atomy kyslíku a jedním atomem dusíku.

Už to víme!

Když se pídili, kde se trojice kyslíků v dusičnanech vzala, zjistili, že pochází z atmosférického ozonu. Před námi byl tak důkaz, že blesky molekuly dusíku skutečně zvládnou ničit. A tím na stříbrném podnose připravit pro život jeden ze základních stavebních bloků.

Stále sice nerozumíme tomu, jak a kde život vznikl, ale s každým takovým objevem se pomalu blížíme k porozumění, jak k téhle fascinující události mohlo dojít. A kdo ví, třeba to budete právě vy, až se jednou stanete vědci a vědkyněmi, kdo nakonec pomůže tohle tajemství odhalit.

Rozhněvané nebe: Když udeří hromy a blesky

Rozhněvané nebe: Když udeří hromy a blesky

Sopka za rohem: Život na Islandu je plný aktivit... sopečných!

Sopka za rohem: Život na Islandu je plný aktivit... sopečných!

Laserový hromosvod: Chrání alpský vysílač

Laserový hromosvod: Chrání alpský vysílač

 

Články odjinud