Při úplném zatmění Slunce zakryje Měsíc sluneční kotouč a můžeme pozorovat vnější sluneční atmosféru zvanou koróna. Právě ona se stará o to, že je tento úkaz tak dechberoucí. Kromě krásné podívané má ale pozorování korony i vědecký význam. Jedná se totiž o stále ještě dosti záhadnou část našeho Slunce.
V letošním roce došlo na Zemi jen k jednomu úplnému zatmění Slunce. Celý úkaz navíc trvá jen pár desítek sekund. Vědci si proto vyrobili umělé zatmění Měsíce. Zjednodušeně řečeno se do dalekohledu umístí kotouček, který Slunce zastíní. Nyní chtějí podobné umělé zatmění vyrobit na oběžné dráze Země.
Slunce zastíní družice Proba-3
Přístroji, který dokáže zastínit Slunce, se říká koronograf a můžeme díky němu pozorovat okolí Slunce. Dnes už koronografy posíláme také do vesmíru, kde můžeme pozorovat Slunce nepřetržitě a neruší nás zemská atmosféra.
Koronografy mají ale svá omezení. Jedním z nich je difrakce, kdy se sluneční paprsky ohýbají okolo stínítka, které zakrývá sluneční disk. Nejlepší způsob, jak snížit difrakci, je zvětšit vzdálenost mezi stínítkem a koronografem. To ale znamená mít stínítko mimo samotný přístroj. Ale proč ne?
Evropská kosmická agentura to brzy vyzkouší vysoko nad našimi hlavami. Na konci roku se mají do vesmíru vydat společně dvě evropské družice Proba-3. Jedna bude Slunce pozorovat a druhá ho zastíní pomoci 1,5metrového stínítka.
Speciální dráha
Obě družice budou obíhat okolo Země po velmi protáhlé dráze. Nejblíže se k Zemi dostanou na vzdálenost 600 kilometrů a nejdál do vzdálenosti 37 000 kilometrů. Jeden oběh okolo naší planety jim zabere 20 hodin. Když budou nejdál od Země, dojde k vytvoření přesné formace a pozorování Slunce po dobu několika hodin. Vzdálenost mezi oběma družicemi bude asi 144 metrů.
Velkou výzvou je samozřejmě přesnost. Obě družice musí držet formaci s přesností na milimetry, aby došlo k zastínění Slunce tak, jak je potřeba. Proba-3 se nyní nachází v Belgii, kde probíhá jejich testování. Poté budou odeslány do Indie, odkud je vynese raketa PSLV-XL.
Český přístroj na palubě
Série Proba má za cíl především testování nových technologií a postupů. Proba-1 odstartovala v roce 2001 a pozorovala Zemi, Proba-2 odstartovala v roce 2009 a pozorovala Slunce. Proba V (V jako vegetace) se zase zaměřila na sledování zemědělské půdy z vesmíru. Na palubě Proba-3 bude i český gyroskop od brněnské firmy Honeywell, který se postará o orientaci družice v kosmickém prostoru.
Záhadná koróna
Proba-3 bude především zkoušet nový postup. Dalším cílem je ale také studium koróny. Slunce září díky termonukleárním reakcím, které probíhají v jeho jádru, kde je teplota asi 15 milionů stupňů Celsia. Směrem k povrchu teplota klesá na 5 500 °C. Od povrchu dále ovšem teplota opět roste. Sluneční atmosféra, které říkáme koróna, má teplotu až několik milionů stupňů Celsia. Přesný důvod zatím neznáme, ale patrně souvisí s magnetickým polem Slunce.
Květina pro exoplanety:
NASA navrhla stínítko Starshade
Koronografem nemusíme odstínit jen světlo Slunce, ale i vzdálené hvězdy. Cílem samozřejmě nebývají jejich koróny, ale spíše nejbližší okolí hvězdy. V něm se mohou nacházet planety podobné Zemi, kterým říkáme exoplanety.
Vědci už okolí vzdálených hvězd pozorují. Umí to třeba i Vesmírný dalekohled Jamese Webba. Ale také platí, že stínítko v kosmickém prostoru nabízí lepší možnosti. Parametry podobné formace jsou ale mnohem extrémnější. NASA v minulosti prováděla studie a navrhla stínítko Starshade ve tvaru květiny, které by se pohybovalo desítky tisíc kilometrů od dalekohledu! Podobné řešení bude mnohem náročnější na přesnost, a tak se ho v nejbližších letech nedočkáme.
