Návrat člověka na Měsíc
Na Měsíc se letos vydá několik sond. Přistát tam plánují landery, které si u soukromých firem objednala NASA. O přistání se pokusí také izraelská firma SpaceIL se svou sondou Beresheet 2. V roce 2019 její první pokus nevyšel, takže uvidíme, zda tentokrát uspěje.
Pokračují i přípravy na návrat člověka na Měsíc. Původně měla lidská posádka zamířit k Měsíci poprvé od roku 1972 už letos. Kvůli problémům s tepelným štítem kosmické lodě Orion byl však start odložen na duben příštího roku. Během mise Artemis 2 čtyři astronauti Měsíc jen obletí. Přistání na jeho povrchu se uskuteční až v rámci mise Artemis 3, nejdříve v roce 2027.
Starship a SpaceX
Na Mysu Canaveral už probíhá sestavování rakety pro misi Artemis 2. Neméně zajímavé události se odehrávají na základně Boca Chica v Texasu, která leží 1600 kilometrů daleko. Společnost SpaceX tam testuje kosmickou loď Starship, jež bude při prvních misích Artemis sloužit jako lunární modul. Astronauti se přesunou z lodi Orion do Starship, aby mohli přistát na povrchu Měsíce.
Starship ale čeká více úkolů, například vynášení družic. Konečným cílem SpaceX zůstává přistání člověka na Marsu. Loď už absolvovala šest testovacích startů, a letos by měly následovat další čtyři.
Poprvé by měla vzlétnout Starship ve verzi „tanker“, která se na oběžné dráze spojí s běžnou verzí Starship a doplní jí palivo. To je jedna z podmínek pro mise s lidskou posádkou na Měsíc. Druhou podmínkou je úspěšné přistání Starship na Měsíci bez lidí. K tomu máme ale stále ještě daleko.
První soukromá stanice?
Na vývoji soukromé vesmírné stanice se podílí několik firem. Prvenství usiluje získat americká společnost VAST. Její stanice Haven-1 má odstartovat nejdříve v srpnu. Stanice bude měřit 10 metrů na délku a 4 metry v průměru. Na návrhu interiéru spolupracuje bývalý astronaut Andrew Feustel, který má blízký vztah k Česku díky českým kořenům své manželky.
Stanici na oběžnou dráhu vynese raketa Falcon 9 od SpaceX, přičemž posádku dopraví kosmická loď Crew Dragon. První pilotovaná mise Vast-1 by se mohla uskutečnit už letos.
Vzorky z podivné planetky
V květnu odstartuje čínská sonda Tchien-wen 2 k zajímavé planetce Kamoʻoalewa. Tento kvazi satelit Země byl objeven v roce 2016. Planetka o velikosti několika desítek metrů obíhá kolem Slunce, přičemž její dráha je sladěna s oběžnou dráhou Země. Jeden oběh jí tak zabere přesně rok.
Vědci spekulují, že by mohlo jít o kus Měsíce, který byl před miliony let vymrštěn do vesmíru po nárazu asteroidu. Sonda Tchien-wen 2 k planetce dorazí v příštím roce. Odebere přibližně 100 gramů vzorků a zároveň ji podrobně prozkoumá. Po návratu se vzorky na Zemi se Tchien-wen 2 vydá na další cestu, tentokrát ke kometě 311P/PANSTARRS.
Nové rakety od Blue Origin a Rocket Lab
Starship využívá jako palivo směs kapalného kyslíku a metanu, což představuje v kosmonautice novinku. Metan je výhodnější pro opakované lety, protože méně opotřebovává motory. Letos se očekává premiéra dalších dvou raket s „metanovým“ pohonem, které mají být také znovu použitelné.
Společnost Blue Origin plánuje na začátek roku (pokud už start neproběhl) premiéru rakety New Glenn. Rocket Lab, která má s lety do vesmíru už zkušenosti, chce poprvé otestovat svou novou raketu Neutron.
K Marsu a Venuši
Při svém třetím startu má raketa New Glenn vynést sondy ESCAPADE. Dvojice identických sond pojmenovaných Blue a Gold zamíří k Marsu, aby zkoumaly magnetické pole rudé planety. Start je plánován nejdříve na jaře.
Ještě dříve, už v lednu, odstartuje k Venuši první soukromá kosmická sonda. Venus Life Finder vytvořila společnost Rocket Lab ve spolupráci s Massachusetts Institute of Technology. K Venuši dorazí v květnu a vyšle do její atmosféry kapsli s jediným přístrojem. Autofluorescenční nefelometr bude pátrat po organických sloučeninách v atmosféře planety.
Space Rider a Vega-C
Ve druhé polovině roku má odstartovat kosmická loď Space Rider, která svým vzhledem připomíná raketoplán. Space Rider bude sloužit pro vědecké experimenty, pozorování Země a další mise na oběžné dráze. Na orbitu ji dopraví raketa Vega-C. Po splnění úkolů se loď vrátí na Zemi, kde přistane na padácích po průletu atmosférou.
Starlink a další družice
Od roku 1957 bylo na oběžnou dráhu vypuštěno 20 tisíc družic, přičemž jejich počet v posledních letech prudce roste. Jen vloni jich přibylo přes 2400. Tento nárůst souvisí se stavbou satelitních konstelací.
Nejznámější z nich je síť Starlink, která poskytuje připojení k internetu kdekoli na světě. Z přibližně 10 tisíc fungujících družic tvoří přes 6 tisíc právě Starlinky. Letos se na oběžnou dráhu dostanou další satelity této sítě a zároveň začne přibývat konkurence, například v podobě konstelace Kuiper od společnosti Amazon.
