O Merkuru, Slunci nejbližší a nejmenší planetě Sluneční soustavy, toho stále nevíme tolik, kolik bychom chtěli. Blízkost ke Slunci totiž znesnadňuje za použití pozemských dalekohledů jeho výzkum, ale i představuje výzvu pro konstruktéry a konstruktérky sond. Cokoliv k Merkuru vyšleme, musí se vypořádat s blízkostí Slunce. Nejenže tam je horko, takže musíme sondy stínit speciálním slunečníkem, ale ještě se musíme poprat s jeho nesmírnou přitažlivostí.
Zlobivé Slunce
Čím je totiž sonda k Merkuru blíže, tím silněji je gravitací Slunce přitahována. Sonda během sestupu do gravitační studny naší hvězdy proto neustále zrychluje. To samo o sobě není špatně. Merkur se totiž ve srovnání se Zemí pohybuje okolo Slunce rychleji, takže sonda musí část rychlosti získat, pokud se chce na jeho oběžnou dráhu dostat. Jenže sonda nesmí zrychlit moc. Když k tomu dojde, nejmenší planeta Sluneční soustavy ji nedokáže zachytit a sonda jen proletí okolo.
Tři sondy, tři hrdinové u Merkuru
I proto se za téměř 70 let kosmických letů k Merkuru dostaly pouze tři sondy – Mariner 10, MESSANGER a BepiColombo. Zatímco v 70. letech 20. století okolo Merkuru Mariner 10 jen třikrát proletěl, MESSANGERu se povedlo na oběžnou dráhu planety dostat. Jenže ani americký MESSENGER se na oběžnou dráhu Merkuru nedostal přímo – na to sonda letěla příliš vysokou rychlostí. Musela udělat nejprve trojici těsných průletů kolem něho, během kterých ztrácela část rychlosti.
Darmstadte, máme problém!
Zopakovat úspěch MESSANGERu se pokouší evropská sonda BepiColombo. Aby to dokázala, potřebovala udělat okolo nejmenší planety šest průletů, během kterých zpomalovala. Čtvrtý ji čekal 5. září 2024. Jenže co mělo být „rutinou“ nebeské mechaniky, se změnilo v drama. Sonda měla nečekané technické potíže. Její elektrický pohon nedostáalá od přeletového stupně tolik energie, kolik by měl. Na vyřešení komplikací byl nasazen tým odborníků v centrále v německém Darmstadtu.
Dlouhý oblet
Sonda sice letěla dostatečně rychle, aby své „rendez-vous“ s Merkurem stihla. Jenže hrozilo, že pokud přísun elektrické energie poklesne více, sonda by ho mohla prošvihnout. Pokud by se to stalo, Merkur by ji nezpomalil. Sonda by v takovém případě sice nebyla ztracena, ale výrazně by se prodloužila doba, za kterou by oběžné dráhy Merkuru dosáhla. Nakonec to vyšlo a BepiColombo se chystá vstoupit na oběžnou dráhu nejmenší planety Sluneční soustavy v listopadu 2026. Budeme se těšit.
