Vzpomínáte si, jaká atmosféra panovala v srpnu loňského roku, když přes Evropu procházel pás úplného zatmění Slunce? Lidé napjatě hleděli na oblohu ve snaze nepropást jedinečnou podívanou, ale zároveň v srdcích některých z nich sídlil strach z konce světa. Podobnou tichou hrůzu jsme zažili při silvestrovské noci 1999, kdy zkáza lidstva měla poněkud konkrétnější podobu - počítačový problém s tajemným označením Y2K. Od této události uplynuly čtyři měsíce a je to tu opět. Vzhledem k tomu, že jsme za poslední rok přežili armagedon dvakrát, aniž by nám to ublížilo, nemusíme se toho příštího vůbec obávat. Tím spíš, když se na problém konjunkce podíváme z odborného hlediska.
K čemu vlastně dojde?
Kolem naší mateřské hvězdy obíhá společně se Zemí dalších osm planet. Ty jsou od Slunce různě daleko a každá se pohybuje jinou rychlostí. 5. května 2000 dojde k tomu, že většina planet se seskupí na jednom místě oblohy. V jejich blízkosti bude z našeho pohledu i Slunce a úzký srpek Měsíce. Všechna vesmírná tělesa působí na své okolí gravitační silou. Například Měsíc svou gravitací vyvolává mořský příliv. Při tom mu nezanedbatelnou měrou pomáhá Slunce, jehož gravitace je tak silná, že udrží všechny planety ve sluneční soustavě. Slunce je 24milionkrát hmotnější než Měsíc, ale je také od nás 400krát dále a v důsledku toho je jeho vliv na Zemi více než dvakrát slabší. Při letošní konjunkci se k oběma tělesům přidají gravitační síly Jupiteru, Saturnu, Merkuru, Venuše a Marsu. Stane se něco, když se tito obři dají dohromady?
Zbytečné obavy
Velikost planet, včetně obřího Jupiteru, je v poměru ke Slunci téměř zanedbatelná. Navíc se od Země nacházejí tak daleko, že i v případě seřazení planet přesně na přímce by součet gravitačních sil byl 6500krát menší, než je síla, kterou na nás působí Slunce. Letos navíc ani planety v jedné přímce ležet nebudou. Většina lidí si ani nevšimne, že se na obloze děje něco neobvyklého. Uprostřed uskupení planet bude totiž zářit oslnivé Slunce, které svým jasem planety z denní oblohy "vymaže", a za soumraku se nám konjunkce ztratí pod obzorem. S velkou pravděpodobností se vyskytnou záplavy, zemětřesení a živelní pohromy i letos. Svádět jejich vznik na planety je ale zbytečné.
Co je to konjunkce
Zdánlivá přiblížení nebeských objektů v jednom místě oblohy jsou odborně nazývána konjunkce. Když se v jednom místě sejde planet hned několik, mluvíme o superkonjunkci. Ani ta však není příliš vzácným úkazem - za poslední dva tisíce let jich proběhlo čtyřicet. Poslední nastala 5. února 1962, kdy byly planety rozmístěny na poloviční ploše, než tomu bude letos. Dokonce ani tenkrát se nic hrozného nestalo. Další superkonjunkce nastane 7. září 2010, kdy se Merkur, Venuše, Mars, Jupiter a Saturn ocitnou na obloze mnohem blíž než letos, a dokonce i blíž než v roce 1962. Je jasné, že věštci katastrof budou v pohotovosti, my však se zdravou úvahou můžeme předpovídat, že ani tentokrát se nic nestane.
