Skupina mužů, vyhlížejících na cvičný vojenský polygon, strne. Několik kilometrů od jejich bunkru dochází k velmi silné explozi. Nejdříve všechny oslepí silný záblesk, poté nahoru stoupá ohnivý sloup, z něhož se tvaruje obludně známý tvar - kouřový oblak houbovitého tvaru. Vzápětí bunkrem otřese silná rázová vlna. Šlo o zkoušku americké atomové bomby? Ale kdepak, vše se odehrálo na tajné střelnici německých jednotek SS na Rujaně v říjnu 1944!
„Až takovou bombu hodíme na anglická města, tak si Angličané rozmyslí, zda mají pokračovat ve válce (...)Za šest nebo sedm měsíců bude zahájena její výroba,“ řekl údajně záhy po explozi vysoký důstojník SS italskému zpravodaji Luigimu Romersovy. Italský novinář, vyslaný na tuto misi prý přímo italským diktátorem Benitem Mussolinim, byl překvapen také z dalších důvodů.
Shodili nacisté atomovou bombu?
Podle jeho vzpomínek byl dosah výbuchu nezvykle velký - jeho akční rádius dosahoval kolem 1,5 kilometru. Po výbuchu vojáci s Romersou čekali v bunkru několik hodin a než se vydali k místu exploze, dostali speciální ochranné obleky.
Snad kvůli obraně před jaderným zářením? Po výbuchu se Ital navíc setkal s německým ministrem propagandy Goebbelsem, jenž konstatoval, že tato štěpná bomba zasadí nepříteli rozhodující úder. Viděl tedy Ital výbuch nacistické atomové bomby?
Přestože si Romersa mohl vše vymyslet a v učebnicích dějepisu se o německé atomové bombě nedočtete, problém není zdaleka tak jednoduchý. Svědků, kteří měli ke konci druhé světové války vidět výbuch jakési velmi silné bomby na území nacistické Třetí říše, je totiž víc!
Patří mezi ně Němka Cläre Wernerová, která oblak podobný atomovému hřibu viděla v březnu 1945 na vojenském cvičišti u německého Ohrdrufu!
Pokud někdo pochybuje o možnosti Němců dokončit vývoj atomové bomby, pak zřejmě nezná některá fakta.
Nacistická Třetí říše v čele se zrůdným kancléřem Adolfem Hitlerem, disponovala již krátce před vypuknutím druhé světové války několika špičkovými atomovými vědci. Mezi nimi nechyběl ani zakladatel celého oboru: Otto Hahn, špičkový fyzik Werner Heisenberg nebo několik dalších vědeckých es!
Nukleární zbraň Adolfa Hitlera
V průběhu největšího světového konfliktu vznikla na několika místech nacisty okupované Evropy špičková vědecká pracoviště, zabývající se výrobou těžké vody, obohaceného uranu i jaderného štěpení. Tedy nezbytných propriet pro sestrojení nukleární bomby.
Mezi mnoho známých výzkumných center musíme započítat i několik tajných základen SS, o nichž není téměř nic známo. Většina materiálů o tomto bádání byla na konci války buď zničena Němci, nebo zabavena tajnými službami vítězných mocností.
Pro výrobu německé atomové bomby svědčí také vyjádření samotného Adolfa Hitlera o zbrani, jež prý může během chvíle srovnat Londýn se zemí. Navíc - německý výzkum na poli zbraní byl na tak vysoké úrovni, že v některých ohledech předběhl svou dobu o víc než 20 let! Dokázali tedy nacisté dokončit testovací nukleární bombu?
Neviditelné letadlo Horten Ho 229
Důkazem vyspělosti německého válečného výzkumu byl například velmi rychlý proudový bombardér Horten Ho 229, který dosahoval rychlosti letu téměř 1000 kilometrů za hodinu!
Požadavek na výrobu podobného stroje zadal již v roce 1943 vrchní velitel Luftwaffe Hermann Göring. Jeho instrukcím nejvíc vyhověli geniální konstruktéři - bratři Hortenové, kteří navrhli revoluční samokřídlo, jehož povrch byl natřen směsí uhelného prachu a silného lepidla.
Toto řešení mělo zajistit pohlcení elektromagnetických vln Spojeneckých radarů a tím radarovou neviditelnost letadla. Maketa Hortenu, postavená podle starých německých plánů, pak ukázala, že tento letoun měl vskutku vlastnosti podobné moderním americkým „stealth“ bombardérům Lockheed F-117 Nighthawk!
Paprsky smrti vyřazovaly motory letadel
Avšak až do počátku roku 1945 nebyly německé továrny schopny vyrábět Horteny sériově. To možná platí i o další nacistické tajné zbrani - generátorech takzvaných paprsků smrti.
O co šlo? Na několika místech nacistického Německa - například v pohoří Hartz - prý němečtí technici nainstalovali speciální vysílače, které měly pomocí elektromagnetických pulzů narušovat chod motorů Spojeneckých letounů.
Pravidelné poruchy leteckých motorů nad Hartzem potvrdili někteří američtí piloti. Testovali zde nacisté další převratnou zbraň? Neměl to být zdaleka jediný prostředek, jenž měl zvrátit výsledek celého konfliktu. Naštěstí pro svobodný svět většinu tajných zbraní nestihli Němci včas zapojit do bojů...
