Terminátor nebo Iron Man, to je fuk, vyberte si, koho z nich máte raději, se žene za padouchem... Pohled jejich očima, najednou přes celé filmové plátno vyskočí nenáviděná windowsovská hláška "program provedl neplatnou operaci a bude ukončen" a velké tlačítko OK. Terminátor je vypnut, Iron Man se s hláškou Roberta Downeyho Jr. na rtech řítí k zemi. Říkáte: "To je starý!" Jasně, je to hodně okoukaný vtip. Kdyby se ale teď díky experimentům doktora Marka Gassona z univerzity v anglickém Readingu nestal realitou.
Zavirovaný profesor
Tedy málem. Mark rád experimentuje na hranicích vědy. V rámci takového pokusu si nechal pod kůži implantovat čip, který mu zajišťoval komunikaci se světem... a ten čip ve finální fázi experimentu záměrně nakazil virem. Stal se tak prvním člověkem, který "chytil" počítačový virus. Samozřejmě, nezačalo ho bolet v krku ani mu před očima nevyskočila ona chybová hláška. Ale jak moc ho to zasáhlo, zaskočilo i vědce samotného.
Čip toho zas tak moc neuměl. Zajišťoval mu přístup do zabezpečených prostor univerzity, odemykal zámek jeho telefonu a současně umožňoval sledovat Markovu polohu a identifikovat ho. "Po roce, kdy byl implantát v mojí ruce, jsem jej bral jako součást mého těla. Když jej napadl virus, nečekaně tvrdě mne zasáhlo, že chování něčeho, co je mojí součástí, je mimo moji kontrolu." A to se jen nemohl dostat do školy nebo si zavolat z mobilu.
Malý počítač, velký vir
Čip, který si Mark nechal vpravit do ruky, je sofistikovanější verzí čipů, kterými jsou označováni domácí mazlíčci, případně těch, které hlídají zboží v obchodech a uvádějí v chaos ochranku poté, co se na celý obchoďák rozezní siréna bezpečnostního rámu.
Obecně se tato technologie nazývá RFID - z anglického Radio-frequency identification - tedy v překladu identifikace pomocí radiové frekvence. Ovšem zatímco čip v obchodě dá pouze čtečce v bezpečnostním rámu vědět, že je v místech, kde by už neměl být, a tudíž byl předmět, na kterém visí, s největší pravděpodobností ukraden, Markův čip toho dokázal mnohem více. A právě díky tomu byl zranitelný.
Jeho čip byl vlastně malým počítačem a do malého počítače se dá nahrát i docela velký virus. Ten nejenže si dělal s čipem, co chtěl, ale mohl nakazit i zařízení, se kterými komunikoval. Mark se tak stal nejen prvním člověkem nakaženým počítačovým virem, ale i jeho prvním přenašečem.
Zatímco lidem byl virus zcela neškodný, mohl jeho průchod čtečkou teoreticky nakazit počítačový systém, který na ni byl napojen. Pokud bychom tento scénář aplikovali na hollywoodské trháky z úvodu článku, scénář vypadá zajímavě. Blízká budoucnost, kdy jsou implantované čipy stejně obyčejné jako dnes platební karty. Nic netušící profesor, pracující v přísně střežené části univerzity. Lstí je nalákán do kavárny a tam na dálku nakažen virem. Tedy jeho čip... Z kavárny jde rovnou do práce, takže jeho domácí wi-fi síť s automatickým antivirem není schopna nákazu odstranit. Přichází na univerzitu. Čtečka u dveří s nápisem "Přísně tajné" sejme data z jeho čipu... a virus se šíří celým bezpečnostním systémem a padouch či hrdina, podle toho, kdo profesora nakazil, proniká k přísně střeženým datům.
Digitální virus v živém srdci
Přestavit si lze ale i více osobní, o to však dramatičtější situace. Třeba pacemaker, zařízení voperované do těla pomáhající slabému srdci bít, také není žádná hloupá krabička. Zatím jsou proti počítačovým virům odolné, ale v budoucnu? Jeho nákaza a následné selhání může člověka zabít. Například pokud se rozhodne, že 300 úderů srdce za minutu je tak akorát. Podobně na tom jsou i jiné umělé orgány, na kterých laboratoře po na celém světě intenzivně pracují a které se v budoucnu bez miniaturních počítačů neobejdou. "Pokud najdeme způsob, jak pomocí implantátů zlepšit paměť nebo inteligenci, je velmi reálné, že i zcela zdraví lidé sáhnou po implantátech," říká Mark Gasson. A situace, kdy máte k mozku připojen podobný implantát a ten je napaden virem, se už velmi blíží situaci z úvodu článku. Jen tu chybovou obrazovku asi neuvidíte.
Orgány na dálkové ovládání
K "dokonalosti" dovádí tento scénář film Repo Men, který měl za oceánem premiéru letos dubnu. Ve světě blízké budoucnosti jsou k mání jakékoli náhradní orgány, stačí si je koupit. Umíráte na nevyléčitelnou nemoc? Žádný problém, nefungující "součástky" těla vyhodíte a necháte si voperovat nové. Samozřejmě velmi draho... ale na to člověk v téhle situaci nekouká. A když nemáte na zaplacení? Firma, která vám prodala nové srdce, se na něj bezdrátově připojí a pak vám ho prostě sebere. Mít v sobě dálkově ovládaný životně důležitý orgán není nic příjemného. Budoucnost nám tedy možná přinese mnohem větší problémy s počítačem řízenými implantáty, než jsou jen viry.
Mark Gasson je prvním člověkem, který chytil počítačový vir, rozhodně však ne prvním, kdo si nechal implantovat do ruky čip. Už od roku 2004 si můžete ve Spojených státech dát voperovat pod kůži maličký implantát, který dokáže ověřit vaši identitu. Jmenuje se Verichip, a pokud je skenován na správné frekvenci, odešle, bohužel zcela nezašifrovaně, šestnáctimístný kód, který zpřístupní záznamy v počítači, otevře zamčené dveře atd. Už od svého vzniku je kolem něj živo, protože vás umožňuje v podstatě komukoli "přečíst". Riziko je možná menší, než když necháte na mobilu zapnutý bluetooth viditelný všem, ale mobil nemáte zarostlý pod kůží.
Nadčlověk a vir
Člověku by měly v blízké budoucnosti pomáhat nejen počítače zabudované pod kůží, ale i nejrůznější umělé končetiny, které buď zcela nahrazují původní, o které jejich nositel přišel, nebo výrazně zlepšují schopnosti stávajících. Povětšinou sílu a výdrž. Těm druhým se říká exoskeletony. To, co nosí Iron Man, je hodně sofistikovaný exoskeleton. Obléknete si jej a rázem nemáte problém zvednout osobní auto nebo prorazit zeď. Otázkou zůstává, jak by se podobné zařízení zachovalo po napadení virem. Je velmi pravděpodobné, že pokud se jednou tyto stroje dostanou do masové produkce, v první řadě je začne používat armáda. A zničit jednotku válečníků v této moderní zbroji ještě modernějším virem a donutit jejich exoskeletony dělat úplně něco jiného, než by si jejich nositelé přáli, nenapadlo jenom nás.
