Jsou rozptýlení po celém světě, používají technologické hračky, ale nesnášejí jejich design, doufají, že změní svět k obrazu svému. Fanoušci steampunku se rozhodně nenechávají omezovat konvencemi. Důležitý je pro ně pocit osobní volnosti a svobody, uplatnění vlastní kreativity. Obdivují techniku, tu minulou i současnou, ale také se obávají omezení, která s sebou přináší. Nesnáší sériovou výrobu, miliony nudných kopií.
Sci-fi v praxi
"Steampunk není jenom obdiv k průmyslové revoluci a předminulému století. Ukazuje minulost takovou, jakou bychom si ji přáli mít. A to je mnohem lepší," říká Jake von Slatt, jedna z nejznámějších osobností tohoto hnutí. Ve skutečnosti pracuje jako počítačový expert v Massachusetts. Svoje romantické představy proto nejprve zhmotnil právě ve strojích, o kterých se dávným scifistům ani nesnilo.
Kdyby psal Jules Verne své romány na počítači, dost možná by jeho písíčko vypadalo právě tak, jak si představuje von Slatt. Technika obalená mosaznými ozdobami, důmyslně oblé tvary klávesnice, prvky uměleckého řemesla spojené s prvními továrními výrobky. "Nejradši mám mosaz, to je zlato průmyslové revoluce," usmívá se Jake a dodává, že většina jeho výrobků obsahuje tento materiál. Kromě počítačů upravuje taky auta, autobusy, drobnosti do domácnosti a mnohé další věci. Není těžké uhodnout, že jeho inspirací jsou osamělí vědci a inženýři, kteří díky vládě nad svými geniálními stroji ovládnou jednoho dne svět. Zkrátka sci-fi uvedené do praxe.
Rozmazaná historie
Steampunk ale není jenom věčné broušení, vrtání, leptání nebo svařování. Existují hudební skupiny, které se hlásí k tomuto trendu, jeho prvky najdeme v mnoha filmech, v literatuře a třeba i v módě.
Fanoušci se nemohou shodnout na tom, kdo steampunk vlastně založil a kdy přesně vznikl. Pokud ale mluvíme o šílených strojích, určitě si všichni vzpomenou na šílenou komedii Wild Wild West. V tomhle filmu, alespoň podle některých, pronikly prvky steampunku k hodně širokému publiku. Původně byl ale Wild Wild West televizním seriálem, který se vysílal už v 60. letech minulého století v americké televizi CBS!
"Pro mě je klasikou žánru 20 000 mil pod mořem s Kirkem Douglasem. To je steampunkový film se vším všudy a to pochází už z roku 1954 z produkce studia Disney," polemizuje Jake von Slatt.
Do steampunku by z české produkce nepochybně zapadly filmy Karla Zemana, opět inspirované verneovkami. Třeba Vynález zkázy z roku 1958.
Svět fantazie a realita strojů
Všechno zatím vypadá docela zábavně. Proč nevyrobit flash disk, který vypadá jako by ho zapomněl kapitán Silver na Ostrově pokladů? Proč nenechat vyťukávat zprávy z RSS kanálů pomocí stařičkého telegrafu? Ve steampunku se ale skrývá docela vážné varování, které nabývá na intenzitě až v poslední době. Jeho příznivci vlastně říkají, že ve světě multimédií není místo pro normální život. A tak bojují proti uniformní současnosti oživováním minulosti. Nechtějí ničit moderní techniku, ale usilují o to, abychom ji zase vnímali s takovým nadšením jako kdysi dávno Jules Verne. Musí být krásná, fascinující a především, má opět sloužit jenom lidem a ne naopak.
Jakeova parta
Právě takovou techniku vyrábějí členové komunity Steampunk Workshop (www.steampunkworkshop.com). Na serveru si vyměňují zkušenosti a vzájemně si radí s nejrůznějšími výrobními postupy. Když Jake von Slatt vyrobil první klávesnici s kulatými tlačítky, založil tím tradici hodnou následování. Dnes mají podobné klávesnice na serveru zvláštní skupinu. Stejně tak počítače v imperiálním stylu. Najdeme tu i steampunkovou motorku, automobil, obaly na iPod nebo modifikovaná sluchátka, která od pohledu tlačí do uší. Přesto jsou jejich majitelé a výrobci hrdí na to, že unikli světu sériové výroby.
Je zajímavé, že steampunkeři často oživují polozapomenuté řemeslné postupy a kombinují je s možnostmi současné techniky. Mosazné krabičky zdobí pomocí elektrochemického leptání, šablony jednotlivých tvarů ovšem vyrábějí na počítačích a tisknou na laserových tiskárnách. Právě spojení staré a současné technologie je pro steampunk typický. Pracuje často se starými předměty nebo s vyslovenou veteší a přiznává jim úplně nové významy. Ze zašlých mosazných pohárů vznikají steampunkové svítilny, polorozpadlá skříňka omládne vestavěným kytarovým zesilovačem. "Staré zašlé věci získávají nové významy," vysvětluje von Slatt.
Kde končí zábava...
Mnoho vyznavačů steampunku byste v běžném životě neodlišili od "normálních" lidí. Jiní se rozhodli žít skutečně jenom v tomto stylu a přizpůsobují mu celé domy. Například Bruce Rosenbaum, jehož osobní počítač připomíná varhany a jednotlivé místnosti domu zdobí steampunkové sochy. Pro zájemce je spolu se svou ženou ochoten navrhnout interiér domácnosti. To už ale není tak úplně zadarmo. Vypadá to, že ze steampunku se postupem času stane výnosné zboží. Podobný osud potkal ostatně mnohé další subkultury.
Zatím je na webu ještě stále zdarma ke stažení Steampunk Magazine, který prezentuje to nejlepší, co se urodí za delší období. Kromě povídek tu najdete návody na jednoduché výrobky, program celého hnutí i jeho budoucí cíle.
Jak steampunk skončí, to můžeme jenom odhadovat. Jisté je, že osobitou subkulturu udělalo ze steampunku teprve masové rozšíření internetu. Díky němu se podařilo propojit lidi se stejnými zájmy a s podobným viděním světa. Stačí zadat patřičné heslo do vyhledavače a fantastický svět, i když většinou virtuální, se otevře. "Vůbec není důležité, co přesně steampunk znamená, důležití jsou na něm lidé. Neznám nic dalšího, co by tak sjednotilo rozdílné lidi ze všech koutů světa," uzavírá von Slatt.
