Příští stanice Mars! Říkali si všichni, když na Měsíci přistálo v roce 1969 Apollo 11. Jenže se nikam neletělo, vesmír přestal lidstvo bavit. Vrhli jsme se na stavbu stanic na oběžné dráze. Napřed ruský Mir pak mezinárodní ISS. Je to, jako by Kolumbus na dohled evropského pobřeží začal stavět plovoucí ostrov a tvrdil, že tím objevuje nové světy. Dobrodružství objevování převzaly roboti. A Mars, ta vysněná planeta, pořád čeká. Vypravíme se na něj někdy? Snad ano. Na Zemi je pořád dost lidí, kteří se snu o Rudé planetě nevzdali.
Na Mars jen jako
Někteří se na něj i vydali. Sice jen jako, ale za to tak realisticky, jak to jen jde. V rámci projektu Mars 500 - simulovaného letu k Marsu a zpět, který můžete sledovat na www.mars500.cz. Skoro rok a půl trvající experiment s šesticí mužů, kteří ač neopustí zemskou přitažlivost, pomalu ztrácí kontakt se Zemí. Sedí uprostřed Moskvy a přitom jsou už statisíce kilometrů od ní. Nacházejí se ve výzkumném středisku NEK (nazemnyj experimentalnyj komplex - pozemní experimentální komplex), odkud odstartovali k Marsu.
Poklop jejich "kosmické lodi" se uzavřel 3. června letošního roku. Po následujících 520 dní se z pohledu okolního světa nehnou z místa, oni sami však poletí na Mars. Celé je to experiment zaměřený na zkoumání nejslabšího a současně nejsilnějšího článku výpravy - člověka. Jak se bude chovat tým kosmonautů zavřený po tak dlouhou dobu v tak malém prostoru? Co je potřeba udělat pro to, aby nebyli nemocní, neztratili pozornost nebo se nezbláznili. Takhle dlouhý let nikdy nikdo nepodnikl.
Rok a půl ve vesmíru
Letový plán je rozdělen na tři fáze. Prvních 250 dní se letí tam. Na kosmické lodi jsou prováděny zadané experimenty a posádka pečuje o své zdraví a stav svého křehkého domova. Cílem je v pořádku doletět k Rudé planetě. Po tři čtvrtě roku trvajícím letu se konečně blíží cíl. Kosmonauty čeká druhá část mise - výsadek do marsovského prachu. Na 30 dní se tým rozdělí. Polovina posádky se přesune do výsadkového modulu. Což je samozřejmě další část komplexu NEK, zapadnou za nimi dveře a odletí směrem k povrchu planety izolována od druhé části týmu. Následně pak dva muži udělají první malé kroky pro lidstvo a vstoupí na povrch Marsu. Sice jen jako, ale i tak to bude první pokus lidí doletět na planetu, ke které se chystají už od dob Julese Vernera.
Dlouhá cesta domů
Následně se výsadkový tým obohacený o vzorky horniny a další výsledky práce na povrchu zase sejde ve výsadkovém modulu a po měsíci odloučení se vrátí na mateřskou loď, která se vydá k dlouhé cestě zpátky na Zem. Ta potrvá 240 dní a měla by to být podstatně větší fuška než let tam. Posádka i loď už mají něco za sebou. Dá se očekávat množství (samozřejmě simulovaných) poruch, ale také nesimulované problémy unavených lidí. Ti by, pokud půjde vše podle plánu, měli dosednout zpět na matičku Zemi 11. listopadu 2011. Držme jim palce!
Češi na Mars
V roce 1988 vystartovala z Moravy k Rudé planetě kosmická loď. Skutečně! Tedy... skoro skutečně. Ve štole nedaleko Tišnova se rozběhl experiment Štola na Mars. Po několik týdnů tu dva vzájemně izolované týmy pilotovaly komickou loď, řešily všemožné úkoly, staraly se o živé slepice (protože se vycházelo z toho, že pro tak dlouhé lety bude třeba vzít si s sebou živá zvířata) a byly jako správné pokusné myšky pod dohledem výzkumníků zvenku. Na svou dobu se jednalo o ojedinělý experiment. Není tedy divu, že naši vědci se podílejí i současném, mnohem náročnějším a sofistikovanějším letu Marsu 500. Doufejme, že jednou český kosmonaut mezi prvními rozvíří prach skutečného Marsu.
