Apple má neuvěřitelnou schopnost, dokáže vyrobit stejnou věc, jako někdo jiný před mnoha lety, nijak moc ji nevylepšit a udělat s ní díru do světa. Ovšem je potřeba uznat, že do té věci doplní pár velkých detailů, které ji posunou úplně jinam. Povedlo se to s iTunes, iPodem, iPhonem i iPadem. Ten posledně jmenovaný se nejspíš postará o konečný nástup digitálních časopisů, novin a knih. Můžete si o firmě s nakousnutým jabkem ve znaku myslet cokoli a to nelichotivé bude povětšinou i pravdivé, ale Apple prostě umí. Až vyrobí parní stroj, lidé ho budou kupovat a libovat si, jak je skvělý a moderní.
Zbytečná hračka?
Nás ale iLokomotiva nezajímá, jde nám o iPad. Z pohledu jedněch zastaralá, drahá a zbytečná hračka, z pohledu druhých revoluce. Pravda je tradičně někde uprostřed. iPad je rozhodně spíše cool zařízením než přelomovou technickou novinkou. Zařízení s dotykovým displejem, které nemá skoro žádná tlačítka. Vše se ovládá na displeji, pohodlné, elegantní. Skvělá věc.
Ovšem taky nemá pořádně žádné konektory, vlastně nemá skoro žádné konektory, nestrčíte do něj žádnou kartu, všechno si do něj musíte stahovat přes iTunes. Hrozná věc.
Ale všichni ho kupují. A kupují ho i ti, kteří se nenechali zlomit ani iPhonem. Kupují ho dokonce i ti, kteří by nakousnuté jablíčko na druhé straně displeje nejradši zalepili. Jenže to by pak iPad nebyl tak pěkný. A o to jde. iPad je prost věc, kterou budete rádi nosit s sebou. Není to netbook, není to TabletPC (počítač bez klávesnice) je to iPad s prostředím přizpůsobeným dotykovému displeji, s vychytaným grafickým rozhraním a nehoráznou cenou.
Zabijáci iPadu?
Po nástupu iPadu na začátku roku všichni vyrukovali s iPad killery - produkty, které zaručeně sesadí iPad z trůnu. Postupem roku jejich řady prořídly, přesto je tu pořád několik zajímavých zařízení, které si zaslouží pozornost.
iPad opravdu není počítač, takže nemá smysl jej srovnávat s TabletPC. Teoreticky byste s sebou mohli nosit notebook a iPada najednou. Je to trochu praštěné, ale když si budete chtít číst v tramvaji, ukázat fotky kamarádům nebo si pustit film, sáhnete spíš po iPadu než notebooku. Pokud ale budete chtít něco napsat, upravit fotky, prostě něco komplikovanějšího, k čemu se hodí klávesnice a myš, použije notebook. Takže vyzyvatel iPadu nesmí být počítač, musí to být něco jiného. Něco mezi. Mezi chytrým telefonem a počítačem, nová kategorie. A do té se nevejde každá dotyková destička. Vybrali jsme pro vás několik možných iPad killerů, i když šance, že by jej sesadily z trůnu je malá.
1. Půl displeje stačí
Prvním a současně nejnověji ohlášeným konkurentem iPadu je Samsung Galaxy Tab. Proti iPadu poloviční zařízení. Pro někoho malé, pro někoho akorát. V jeho útrobách tepe operační systém Android. Google sice trošku prskal, když Samsung místo software plánovaného přímo pro tablety použil verzi z mobilů, ale funguje to dobře.
Hlavní výhodou Samsungu proti Applu je otevřenost systému. Zatímco u iPadu, co neprojde sítem Apple, to bez jailbreaku (prolomení ochrany systému) do iPadu nedostanete, tady je to snazší. Android tak neprudí, navíc třeba Tab přehrává všechny možné videoformáty, které do něj dostanete přes „skutečné“ USB s klasickým konektorem, který iPad nemá. Takže záleží na vás, zda přijmete nadvládu šmrncovního nakousnutého jablka, která vás ale na druhou stranu zbaví většiny starostí, nebo půjdete do svobodnějšího systému. Který navíc telefonuje.
2. O malinko větší
Jako iPad velký displej, dokonce o malinko větší, povedený design a slušná výbava, to je Toshiba Folio 100. V jejích útrobách najdete stejně jako u Samsungu operační systém Android a zvenku slušnou nabídku konektorů, a dokonce i čtečku karet. Tedy všechno, co iPadu chybí a jeho odpůrci se mu za to rádi smějí. Stejně jako Samsung podporuje flash, který sice Apple nepodporuje naschvál, ale každý z jeho konkurentů neopomene připomenout, že on ho má. Takže zajímavá volba pro ty, kteří chtějí velkou obrazovku.
3. Dva jsou víc než jeden
Dva displeje jsou víc než jeden, řekli si dva Američané a vymysleli Kno. Digitální knížku se dvěma velkými dotykovými displeji. Umí v podstatě to samé co iPad, jen na větší ploše. Bohužel je kvůli tomu taky pěkně těžký, tahat s sebou dvě a půl kila není žádná velká legrace. Na druhou stranu máte k dispozici slušný komfort a navíc zařízení, které jen tak někdo nemá. Pokud vám na tom až tak nezáleží, můžete si pořídit Kno jen s jedním displejem. Výkon bude mít pořád stejný - procesor na frekvenci 1 Ghz, tedy stejný, jako má iPad.
Elektronický papír
Všechny nové tablety sice útočí jeden na druhý, ale společně jdou po papíru. Noviny, časopisy, knihy, všechno digitální. To je budoucnost. Ať se ale tablety snaží sebevíc, na jejich klasických displejích se bude vždycky číst hůř než na těch s elektronickým inkoustem. Ty totiž fungují úplně jinak. Elektřina do nich proudí jen, když je potřeba načíst novou stránku, jinak jsou písmena a obrázky vidět, aniž by k tomu byl potřeba volt energie. To je jen jedna výhoda, druhou, možná ještě zásadnější, je možnost číst si i na přímém slunci, kdy na klasických displejích neuvidíte nic. E-ink, jak se mu anglicky říká, je hodně zajímavá věc. Jenže má slabinu - věci zobrazené elektronickým inkoustem nejsou tak pěkné jako na klasickém displeji. Takže tu máme dvě kategorie - čtečky knížek s elektronickým inkoustem, které se skvěle čtou, ale nic moc neumí, a tablety, které jsou multifunkční, krásné, chytré, jen se z nich špatně čte.
