Rád bych napsal, že hlavním důvodem je odvěká touha se pravdivě dovědět, kolik obyvatel ve státě žije a jak by se jim dalo třeba pomoci. Skutečnost je ale jiná: V první řadě šlo o to zjistit, jak by bylo možné co nejefektivněji vybírat daně.
Proto se už v Babylonu před skoro 6000 lety sčítali nejen lidé, ale i dobytek a množství zásob mléka, medu, vlny a zeleniny.
Proč se Ježíš narodil v Betlémě
O jednom prastarém sčítání lidu slýcháme každé Vánoce - tedy alespoň ti z nás, kteří chodí o vánočních svátcích do kostela. Rok co rok se tam čte z bible Lukášovo evangelium, jež hovoří o tom, jak za císaře Augusta vyšlo nařízení, aby v celé Římské říši proběhlo sčítání lidu.
Protože Římané měli ve věcech rádi pořádek a nechtěli nějaký potulný kmen sečíst dvakrát nebo naopak vynechat, museli se všichni obyvatelé dostavit do místa, kde se narodili - dnes bychom řekli do své domovské obce. Tento příkaz musel poslechnout i Josef, který se musel vydat z města Nazaret do Betléma. Během této cesty ho doprovázela jeho těhotná žena Marie. Ta, když došlo v Betlémě na sčítání, porodila syna - Ježíše. Podle legend se to mělo stát
25. prosince před 2011 lety. Příběh narození božího syna je známý a není třeba o něm v tomto článku dále hovořit.
Vzpoury proti Římu
Snad jen zmíníme to, o čem se v bibli nepíše. Sčítání lidu musela být pro obyvatele říše velká zátěž. Celé rodiny včetně těhotných žen a dobytka se přesouvaly z místa na místo - a jediný účel této "taškařice" byl, že císař v dalekém Římě věděl přesně, jaké na obyvatele uvalit daně. Není proto divu, že sčítání lidu v té době doprovázely vzpoury a povstání. Navíc Židé si na sčítání nijak nepotrpěli, domnívali se totiž, že sčítat „nesčetné šiky“ Izraelitů je v rozporu s jejich vírou.
Jak to bylo v Česku
V Čechách máme nejstarší doklady o sčítání lidu a majetku pouze na jednotlivých panstvích. Nejstarší je asi soupis majetku litoměřického kostela z roku 1058 (tehdy se to bralo včetně podaných). Registrace věřících si už od středověku vedli i jednotlivé církve. Na počátku 18. století existoval Seznam konzumentů soli (myšleno daňových poplatníků) nebo celozemský soupis Židů a jejich nemovitostí. To všechno však bylo nějakým způsobem neúplné.
Sčítání nám dalo jména
Opravdové sčítání lidu zavedla v celém Rakousku až císařovna Marie Terezie. Proběhlo roku 1754 a bylo první svého druhu v celé Evropě. Další soupis následoval po necelých deseti letech. Ukázal se však jeden problém: Lidé si tehdy měnili svá příjmení - podle toho, co dělali nebo jací byli. Tedy Jan syn kováře se jmenoval Jan Kovář, ale když pak vyrostl a stal se třeba tesařem - začalo se mu říkat Jan Tesař. Pokud byl pěkně "udělaný" dostal například jméno Jan Tlustý nebo Silný. Když pak zestárl a měl svého nástupce, mohl se jmenovat Jan Starý nebo Jan Vejminkář. To samozřejmě tehdejším "sčítacím komisařům" působilo nemalé problémy. Proto Marie Terezie vydala v roce 1770 nařízení, které lidem zakazovalo změnu příjmení. Od těch dob může Jan Kovář klidně péci housky a nikomu to už nepřijde divné.
Dvacet největších měst v Česku
1. Praha 1 257 158
2. Brno 371 371
3. Ostrava 303 609
4. Plzeň 169 935
5. Liberec 101 865
6. Olomouc 100 233
7. Ústí nad Labem 95 464
8. České Budějovice 94 754
9. Hradec Králové 94 493
10. Pardubice 90 778
11. Havířov 82 022
12. Zlín 75 714
13. Kladno 69 938
14. Most 67 518
15. Karviná 61 948
16. Frýdek-Místek 58 582
17. Opava 58 440
18. Děčín 52 260
19. Karlovy Vary 51 320
20. Jihlava 51 222
Počty obyvatel jsou podle policejních statistik ještě z doby před letošním sčítáním lidu. Schválně si je porovnejte s výsledky letošního sčítání.
Zdroj Wikipedie
