7 českých vynálezů: Od lodního šroubu ke kontaktním čočkám

České země daly světu celou řadu vynálezců. Většinou však jejich práce nebyly světového významu, ale spíše šlo o různé zlepšováky a vychytávky.

Opravdu světovým vynálezcem, ale vlastně spíše objevitelem, byl brněnský opat Gregor (Řehoř) Mendel, který objevil základy genetiky. Ty se po něm dodnes jmenují Mendelovy zákony a Mendel - spolu s Darwinem, Newtonem a Einsteinem - patří mezi úplně největší velikány světové vědy.

1 Kontaktní čočky

Významným vynálezcem v pravém slova smyslu byl až chemik Otto Wichterle. Jeho největším vynálezem byly kontaktní čočky. Protože mu v komunistickém Československu příliš nepřáli, v roce 1961 sestavil svůj první přístroj na výrobu čoček z dětské stavebnice Merkur poháněné dynamem z jízdního kola. Na tomto stroji vytvořil asi 5000 prvních použitelných kontaktních čoček na světě. Ještě předtím Wichterle vynalezl umělé vlákno, které nazval silon.

2 Elektrická tramvaj

Jedním z nejznámějších vynálezců je František Křižík. Se svou obloukovou lampou sklidil veliký úspěch na světové výstavě v Paříži roku 1881. Za deset let předvedl první elektrickou tramvajovou linku, která jezdila v Praze z Letné na Výstaviště. Zároveň na Výstavišti vybudoval světelnou fontánu. Nakonec se však jeho oblouková lampa neprosadila, protože svět dal přednost střídavému proudu před stejnosměrným, s nímž Křižík pracoval.

Nejstarší auto • wikimedia.org

3 Nejstarší auto

První automobil v Rakousku-Uhersku sestavil v letech 1897-1898 sestrojil a vlastně vynalezl Leopold Sviták. Jako vůbec první použil na ochranu kol přední nárazník. Jeho výtvor nazvaný Präsident byl jedním z nejstarších automobilů na světě. V roce 1898 s ním Sviták ujel trasu z Kopřivnice do Vídně dlouhou 328 km. Trvala mu 14 a půl hodiny čisté jízdy. V roce 1900 havaroval, sám přišel při nehodě o nohu a jeho spolujezdec zemřel.

4 Ruchadlo bratranců Veverků

Českými vynálezci byli také bratranci František a Václav Veverkové z Rybitví u Pardubic. Ve dvacátých letech 19. století vymysleli pluh, který ornici krájel, obracel a zároveň i zkypřoval. Jejich vynález, nazvaný ruchadlo se rychle rozšířil po celém Rakousku a později i po světě. Protože si ho však nenechali patentovat, oficiálního uznání autorství se nedožili. Nakonec rozhodli o morálním vlastnictví vynálezu pluhu až soudy v roce 1883. Mnoho desítek let po smrti obou bratranců.

5 Lodní šroub

Tahanice byly i o lodní šroub Josefa Františka Ressela. Tento rodák z Chrudimi strávil většinu života jako lesmistr na samém jihu Rakousko-Uherské monarchie - na území dnešního Slovinska a severní Itálie. Když v roce 1829 v terstském přístavu zkoušel parní loď Civeta vybavenou místo tehdy obvyklých koles lodním šroubem, shledala policie jeho pokus příliš nebezpečný a zakázala ho. Lodní šroub pak úspěšně odzkoušel až o deset let později Angličan Francis, který je někdy považován za jeho vynálezce. V roce 1866 byl vynález lodního šroubu oficiálně Resselovi přiznán.

Bleskosvod • wikimedia.org

6 Smolný bleskosvod

Hůře dopadl Prokop Diviš. Svůj bleskosvod umístil roku 1754 na zahradě v Příměticích u Znojma. Místní lidé se však na konstrukci tyčící se k obloze dívali se značnou nedůvěrou, a když na jaře roku 1760 přišlo velké sucho, celou Divišovu konstrukci strhli. Funkční bleskosvod tak nakonec použil poprvé až v Americe Benjamin Franklin roku 1760. Na rozdíl od Diviše je za vynálezce bleskosvodu považován on.

7 Kostka cukru

Když berete do ruky cukrovou kostku, asi vás nenapadne, že se jedná o český vynález. Ale je to tak. Původně se cukr na celém světě vyráběl v homolích, které vážily půl kilogramu i více. Hospodyně si je doma sekáčkem sekaly na menší kousky, jimiž se sladilo. Ke zlomu došlo v roce 1841. Tehdy se - alespoň podle legendy - při porcování cukrové homole poranila žena tehdejšího ředitele cukrovaru v Dačicích. Svému manželovi za to důrazně vyčinila. Kdyby prý za něco stál, už dávno by něco vymyslel. Aby manželku udobřil nechal proto rychle vyrobit několik stovek "pokusných" kostek cukru. Žena a její přítelkyně si nový vynález tak pochvalovaly, že si dačický cukrovar nechal výrobu kostek patentovat a roku 1843 zahájil jejich výrobu. Kostka cukru se poté rozšířila po celém světě. Na připomínku této události stojí dnes v Dačicích jeden z nejpodivnějších pomníků na světě věnovaný cukrové kostce.

Slovo robot

Českými vynálezci jsou svým způsobem i bratři Čapkové. "Vynalezli" totiž slovo robot. Spisovatel Karel Čapek ho použil poprvé v roce 1920 ve hře R.U.R. (Rossumovi univerzální roboti). Ale jak už to bývá, ani tady není autor a popularizátor vynálezu jedna osoba. Karel Čapek prý chtěl původně umělé lidi, kteří ve hře vystupují, pojmenovat laboři (z anglického labor - práce, dělník). Výraz se mu však úplně nezamlouval, a proto požádal o pomoc bratra Josefa. Toho napadlo pojmenování robot, od staročeského robotovat čili pracovat. Tak vzniklo slovo, které se prosadilo ve všech světových jazycích.

Věci, které škodí

Čeští vynálezci nedali světu jen samé dobré věci. Jedním z nejznámějších českých vynálezů je plastická trhavina semtex. Rozšířila se po celém světě mezi teroristy a má na svědomí celou řadu obětí. Dalším vynálezem, který neslavně proslavil Čechy, je objev jednoduchého postupu při výrobě drogy pervitin. Dnes se tato droga pod názvem "čeko" prodává po celé Evropě a zůstalo po ní množství zmařených životů a zničených lidských osudů.