Vzdejte se, nebo budete anihilováni! Děsivá výhružka, která se hodí do legendárního ábíčkovského komiksu Vzpoura mozků. Anihilace vyřeší každý problém, cokoli promění v mžiku v nic. Stačí vystřelit ten správný paprsek. Alespoň takhle to vypadá v komiksech a sci-fi filmech či knížkách. Princip je jednoduchý - vezmete antihmotu a necháte ji reagovat s hmotou. Takže s čímkoli z našeho světa. Oboje zmizí a rázem se uvolní takové množství energie, že doletíte na Alfu Centauri rychleji, než se na palubě kosmické lodi rozkoukáte a zjistíte, odkud by býval byl nejlepší výhled na vzdalující se sluneční soustavu.
Příroda antihmotu nechce
Podle vědců vznikla antihmota během velkého třesku při vzniku našeho vesmíru. Půlka všeho byla hmota, tedy to, co nás obklopuje včetně nás samotných, a půlka antihmota. Tyhle dvě by se neměly potkávat, protože to vždycky vybuchne. „Možná proto příroda antihmotu vytěsnila,“ jak to popsal Jeffrey Hangst, muž, který ji dokáže vyrábět, „učinila tak ale z důvodů, které nikdo nechápe,“ doplnil. Stejně jako nikdo nechápe, proč srážka hmoty s antihmotou na počátku vesmíru tuhle novinku okamžitě nevygumovala v dokonalé nic. Antihmota je nedostatkové zboží, právě Jeffrey a jeho tým však koncem loňského roku antihmotu vyrobili. Na šestinu sekundy se jim podařilo vytvořit 38 antiatomů vodíku - nejednodušší chemické látky skládající se pouze z jednoho protonu a jednoho elektronu. V případě antivodíku z jednoho antiprotonu a jednoho pozitronu neboli antielektronu.
38 kousků antihmoty
Těch 38 atomů antivodíku, které zmizely málem dřív, než se objevily, bylo pro vědce průlomem. V magnetické pasti, kde levitují ve vakuu, aniž by se setkaly s hmotou a tím pádem se přeměnily v energii, vydržely dost dlouho na to, aby jim daly naději na konečné porovnání hmoty a antihmoty a tím i šanci lépe nakouknout do počátků našeho vesmíru. Už před několik lety se podařilo vytvořit samostatné antiprotony a pozitrony, ale nikdy nebyl čas je prozkoumat, protože udělaly přesně to, co se od antihmoty očekává - anihilovaly.
Čistá energie
Právě řízená anihilace, samozřejmě v momentě, kdy budeme mít kapku více antihmoty, je snem všech energetiků i konstruktérů kosmických lodí. Při anihilaci se uvolňuje takové množství energie, že pro lety po naší sluneční soustavě by stačily řádově gramy antihmoty. Porovnejte to s obřími nádržemi raketoplánu, které jej dokáží dopravit jen na oběžnou dráhu Země. Bohužel, zatím máme antihmoty právě jen 38 atomů vodíku. Tedy přesněji nemáme, měli jsme. V těchto souvislostech je asi jasné, jaká ptákovina byla zápletka knížky a filmu Andělé a démoni, kde jen tak přenášeli v kufříku litr této látky a chtěli s ní anihilovat Vatikán.
Bouřka to umí líp
Člověku výroba antihmoty zatím moc nejde, příroda však s její výrobou ale problém nemá. Nedávno se ukázalo, že antihmotu dokáže vytvářet obyčejná bouřka. Při mocných bouřkových výbojích gama záření vzniká, byť více méně náhodou, ale zcela zdarma, slušné množství pozitronů, tedy částic antihmoty. Bohužel je nám to zatím k ničemu. Ale nevěšme hlavu. Máme šanci, že k těm 38 antivodíkům, jež zmizely stejně rychle, jako se objevily, přibudou další a díky tomu nejen, že přijdeme na kloub záhadě vzniku vesmíru, ale budeme mít konečně vesmírné lodě jak ze Star Treku.
Co je to antihmota?
Všechno kolem nás je složené z atomů a ty jsou z menších částic elektronů, protonů a neutronů. Jádro atomu tvoří kladně nabité protony a neutrální neutrony. Okolo jádra pak létají záporně nabité elektrony. To je hmota. To je třeba ábíčko, které právě držíte v ruce. V antihmotě je všechno obráceně - místo částic má antičástice, které mají stejnou hmotnost jako částice, ale opačné znaménko i další fyzikální vlastnosti. Například opakem elektronů jsou kladně nabité pozitrony a v jádrech antiatomů zase najdete negativně nabité antiprotony. Pokud by se ábíčko srazilo s antiábíčkem, obě by vymizela (anihilovala), a přitom by uvolnila obrovské množství energie.
