"Vypusťte draka!" zavelel kapitán tankeru. Obří dieselové motory takřka utichly. Dveře na přídi se s bzučením otevřely a... vyletěl z nich drak. Zakroužil ve větru, napjal lano, které ho poutalo k lodi a obrovské plavidlo se dalo do pohybu. Scéna jako z dieselpunkové fantasy je skutečností, lodě tažené draky už křižují oceány. Jen se nejedná o mytická zvířata, ale hodně velké bratry těch, které pouštíme na podzim, nebo spíš těch, na kterých se po zemi, sněhu či vodě nechávají tahat milovníci powerkitingu. Ze všeho nejvíc však lodní draci připomínají padáky na paragliding, mírně prohnuté, uvázané systémem tažných a řídicích lan.
Plachetnice bez plachet
O návratu velkých plachetnic do lodní dopravy se mluví stále více a více, jak je ropa stále dražší a dražší. Loď hnaná kombinací větru a motoru je ideální řešení. Na oceánech fouká skoro pořád, energie větru je zadarmo, a pokud nebude stačit, motor pomůže. Ovšem obří plachetnice, vyjma několika školních, dnes už nikdo nestaví. Současné dopravní lodě, ať už kontejnerové, nebo tankery s obřími cisternami v "břiše", by se proto musely na plachetnice předělat. Jenže... abyste mohli do lodi zapíchnout stěžně, musíte je uchytit v podpalubí. A právě tam se veze to, co rejdaře živí - ropa, kontejnery a další zboží. Plachetnice by měla méně úložné plochy, méně by uvezla a tím pádem by i méně vydělala. Nehledě na to, že upravit stávající lodě na plachetnice by bylo možná složitější než je rovnou tak stavět. A do toho se nikomu nechce.
Dračí doupě
Řešením je drak. Nepotřebuje stěžně ani lanoví. Prostě ho přivážete k přídi a zapřáhnete vítr. Ono to tedy taky není tak jednoduché, ale v porovnání s instalací stěžňů a plachet je to brnkačka. A firma Sky Sails tuhle myšlenku dovedla od nápadu na moře. Stačí zbudovat dračí doupě - komoru na přídi lodi, kde je až 600 m2 velký drak schovaný. Vedle ní je vypouštěcí stožár, který zvedne při startu draka nad palubu a nechá jej nafouknout větrem, načež se zase zasune. Od draka pak vede systém tažných lan ke kladce těsně u paluby, to aby síly naklánějící loď byly co nejmenší. Druhá sestava lan se pak stará o řízení draka. Stejně jako u powerkitingu jej prohýbá a naklání, čímž mění jeho směr i výkon.
Počítač vládne
Dračí monstrum samozřejmě nekrotí člověk - o všechno se stará počítač a sestava motorů a kladek. Ty draka vypouštějí, řídí i stahují zpátky. Loď s drakem může využít vítr v mnoha směrech, jen nedokáže plout proti němu, což se pod klasickými plachtami částečně dá. Ovšem instalace dračího pohonu je o tolik jednodušší, že tenhle drobný nedostatek nemusí rejdaře pálit. Ušetří až třetinu paliva a v posádce lodi by pouze přibyla jedna nová funkce. Vedle strojníka zodpovědného za motory lodi by tu byl i dračník. Nebo se vám víc líbí označení powerkiter? Každopádně ať se bude tenhle člověk, jenž bude muset umět číst vítr stejně jako staří námořníci, jmenovat jakkoli, díky jeho svěřenci na lanech bychom mohli ušetřit závratné množství ropy. A to se počítá. Například lodní doprava zdravého ovoce ze Střední Ameriky je pro planetu tak nezdravá, že bychom měli jíst raději naše jablka. Možná jednou budeme na etiketách banánů číst "přátelské k planetě -přitaženo drakem".
Plachty bez plachet
Snaha vrátit plachty velkým lodím není nijak nová. V první polovině minulého století se očekávala velká budoucnost Flettnerových rotorů - ohromných rotujících válců trčících z paluby. Byť tak nevypadají, fungují podobně jako plachty. Vzduch, který kolem nich proudí díky takzvanému Magnusově jevu, žene loď vpřed. Stejný jev způsobuje, že roztočený tenisový míček zatáčí i za úplného bezvětří. Pokud se válce točí správným směrem, vytváří na jejich přední straně boční vítr podtlak, který plavidlo táhne za sebou. Sice potřebujete motory k roztáčení válců, ale mnohem méně výkonné, než k pohonu lodi lodním šroubem.
