Suez, Egypt - místo, kde žhavá poušť předává vládu bouřícímu moři. Místo, kde lidé prorazili vodě cestu pískem. Mohutný beran bude záhy obětován. Na jeho poslední okamžiky z výšky hledí elegantní plachetnice. Zvíře padlo a kapitán s jeho ženou potřeli příď nové lodi teplou krví. Pro štěstí, jak praví staletá tradice. Lana povolila, trámoví, ráhna i lanoví zapraskaly a La Grace se s grácií hodnou svého jména poprvé dotkla vln...
Grácie na vlnách
Stop! Kvízová otázka... V jakém století se nacházíme? Jaké národnosti je kapitán a jeho žena? Hádáte nějaké osmnácté? A kapitán je samozřejmě Arab nebo případně Francouz? Těsně vedle. Píše se 4. prosinec 2010 a kapitán je Čech jako poleno. Ovšem nemít přístavní dělníci na sobě reklamní trička a nepomáhat lodi do vody mohutný buldozer, klidně byste mohli ještě století ubrat. La Grace - ve volném překladu Půvabná - je kopií stejnojmenné lodi ze sedmnáctého století. A ne jen tak ledajaké lodi. První La Grace patřila prvnímu českému mořeplavci Augustinu Heřmanu z Mšena u Mělníka, který s počestnými i méně počestnými záměry brázdil divoká moře 17. století.
Opravdu velký model
Jsou lidé, kteří staví krásné modely plachetnic a stačí jim to. Jsou lidé, kteří staví krásné modely plachetnic a nestačí jim to, tak je naučili plavat. Jsou lidé, kterým nestačí ani to. A ti pak staví skutečné lodě. A pak jsou tu kapitáni Josef Dvorský a Daniel Rosecký spolu s Petrem Tannerem. Ti, když už stavějí loď, je pořádně velká. Když se rozhodli, že na vodu dostanou La Grace, neměli ani její plány. Ovšem ve chvíli, kdy Daniel Rosecký našel v atlasu lodních plánů z roku 1768 projekty podobné lodi, bylo rozhodnuto.
"La Grace jsme začali stavět na konci roku 2008 v profesionální loděnici v Egyptě. Hlavně proto, že se tu lodě stále staví tradičním způsobem a místní loďaři se dřevem opravdu umí. Navíc je tady díky lodím plujícím Suezským průplavem snadno dostupné kvalitní dřevo ze Skandinávie, které bylo ve zlatém věku plachet nejoblíbenějším a nejobvyklejším stavebním materiálem," shrnuje kapitán Rosecký stavbu. Co nevyrobili Egypťané, vzniklo ve Valašském Meziříčí. Vysoké stěžně shlížející na modrou vodu Rudého moře vyrostly v lesích Vysočiny.
Skutečná loď pro skutečné námořníky
La Grace se nemá stát atrakcí pro turisty. Je to skutečná školní plachetnice, jaké má většina přímořských států. Teď ji mají i suchozemské krysy z prostředka Evropy.
Posádku mají tvořit kadeti námořních škol i nadšenci zajímající se o dávné plavby. Muži i ženy, které uhranul zlatý věk plachet, lidé, kteří nechtějí plout ovládáni satelitní navigací (byť má La Grace na palubě nejmodernější navigační vybavení), ale chtějí si vyzkoušet, jaké to bylo plout za hvězdami se sextanty a astroláby, pracovat v lanoví... jen doufejme, že nikoho nenapadne testovat repliky dobových děl. I když, jak říká kapitán Dvorský: "Rudého moře se nebojíme, právě naopak! La Grace byla v 18. století také vyhlášenou pirátskou lodí." Popřejme "Půvabné" dobrý vítr, třeba se na její palubě potkáme. Dostat se na ni by nemělo být zase tak složité ani drahé. Na podzim ji čeká Atlantik. Ten už stojí za úvahu.
První český korzár
Augustin Heřman - slyšeli jste někdy jeho jméno? Asi ne. Tento muž se svou La Grace v sedmnáctém století nejprve ve službách Západoindické společnosti přeplul několikrát Atlantik. Pak se rozhodl, že výhodnější bude pracovat sám na sebe a začal přepadat španělské obchodní lodě. Když už mu bylo v Karibiku horko, vrátil se k počestnější činnosti a stal se největším vývozcem tabáku v Americe. O tom, že Emil Holub vytvořil první mapu Viktoriiných vodopádů, jste možná slyšeli. O tom, že Augustin Heřman dostal šlechtický titul za zpracování první detailní mapy Virginie a Marylandu, asi ne. S novou lodí se vrací do českých dějin jeden z mnoha našich zapomenutých dobrodruhů a hrdinů. Díky jejím stavitelům.
