Před branami fyziky je spousta nevyřešených tajemství. Jako například existence antihmoty. Její částice jsou stejné jako ty, ze kterých se skládá Země i my samotní, ale liší se některými vlastnostmi – například elektrickým nábojem. Částice hmoty proton má kladný náboj, částice antihmoty antiproton záporný.
Pokud na sebe narazí částice a antičástice, zaniknou za obrovského uvolnění energie. Hmoty a antihmoty bylo při vzniku vesmíru stejné množství. Dnes však hmota naprosto převládá a nikdo neví proč. Stejně jako to, proč se tehdy všechny částice a antičástice vzájemně nevyhubily.
Neznámá temná hmota
Podobně záhadná jako antihmota je takzvaná temná hmota. Nevidíme ji a ani netušíme, jak přesně vypadá nebo z jakých částic se skládá. To, že ve vesmíru existuje, víme jen díky tomu, že má gravitační vliv na galaxie. Temné hmoty je přitom mnohem více než klasické hmoty, která tvoří hvězdy, komety, planety a vůbec všechno, vše je ve vesmíru k vidění.
Urychlit, srazit a zkoumat
Abychom mohli částice a všechny záhady kolem nich studovat, stavíme urychlovače částic. Představte si oblak částic (odborně paprsek), který nějakým způsobem urychlíme na obrovskou rychlost, blízkou rychlosti světla. Pro tyto účely se používají například jádra atomů některých prvků. Poté vezmeme podobný paprsek, uděláme s ním totéž, ale v opačném směru. Následně necháme oba paprsky, aby se srazily. Při této kolizi vznikne nejen energie ale i nové částice, které zkoumají vědecké přístroje. Mnoho z částic, které tak vznikly, fyzikové teoreticky předpokládali, ale na jejich objev si museli dlouho počkat.
Celé téma si přečtete v ABC 2/2012, které je na stáncích od 17. ledna.
