Přáli jste si mít doma batmobil? Nebo radši Batmanovu motorku z Temného rytíře? Co třeba Optima z Transformerů? A znáte Akiru a její sci-fi motorky? Dobře, a co když vám řekneme, že to jsou všechno legrácky proti Halo Intersceptoru? Snad tedy s výjimkou transformerů, kterým se ze všeho nejvíc podobá. Kombinace sporťáku, vrtulníku, stíhačky a lodě. Zní to uhozeně? A také je!
Docela neobyčejné auto
Halo Intersceptor je auto. Hodně futuristické auto, něco mezi audi Willa Smitha z filmu Já robot a Knight Riderem. Kapotovaná kola, hybridní pohon, zrychlení z nuly na sto za závratné 2,3 vteřiny a maximální rychlost 500 kilometrů za hodinu. Jak jí hodlá designér Phil Pauley dosáhnout a udržet auto na silnici, to už nerozvádí. Prostě to pojede pět set a basta! Ono je také samotné ježdění na Intersceptoru to nejméně zajímavé. Legrace nastane, když celé auto zastrčíte jako velké „úesbéčko“ do správného zařízení. Phil je pojmenoval Halo.
Halo 120° – soukromá stíhačka
Těžko říci, která kreace Phila Pauliho je nejpraštěnější. Konverze auta na soukromou stíhačku? Nacouváte do čumáku letadla, palubní avionika se napojí na počítač Intersceptoru, a i když jste z auta ani na chvíli nevystoupili, jste v letadle. A to ne ledajakém. Když se pořádně opřete do volantu... nebo šlápnete na plyn (ovládání nepatří mezi nejdotaženější části projektu)... když prostě stíhačku nějak rozletíte, co to dá, dosáhnete dvojnásobku rychlosti zvuku s doletem skoro sedmi tisíc kilometrů. Na jednom kontinentu zaparkujete do letadla a na druhém plynule pokračujete v cestě.
Halo 46° – je libo vrtulník?
Záleží jen na vás, jestli budete z letiště pokračovat po vlastní ose nebo naplníte sny vizionářů první poloviny minulého století a poletíte soukromým vrtulníkem. Na letišti jednoduše vyjedete ze své soukromé stíhačky a přeparkujete do stojánku vedle, kde na vás už čeká natankované Halo 46°. Váš soukromý vrtulník, se kterým se můžete vnášet vysoko nad zácpami megapolí a přistávat na heliportech na střechách mrakodrapů. Dolet je ale jen 800 kilometrů a maximální rychlost dokonce nižší, než jaké je schopné dosáhnout auto na zemi – pouhých
350 kilometrů za hodinu.
Halo 22° – auto ve vlnách
Megapole jsou fajn, ale teď to chce trochu klidu u moře. V přístavu mezi desítkami nudných luxusních jachet stojí jedna podivná. Je celkem malá, chybí jí kabina a ze břehu na ni vede široký most. Ano, je to další transformace Intersceptoru. Auto zajede do štíhlého člunu a volant se změní v kormidlo. Údaje na displejích přepnou do námořních mil a sonar začne tiše pípat. Plný plyn, a mohutná vlna za jedenáctimetrovou lodí dává tušit, že tenhle prcek má výkonu na rozdávání. Taky maximální rychlost atakující 120 km/h je na loď opravdu vysoká. Nemalá je ale i ta cestovní kolem 70 km/h. Pokud jedete takhle „pomalu“, dojezd Halo 22° přesahuje 2000 kilometrů. To už je nějaký výlet. Takže v trupu nechybí ložnice a další zázemí pro pohodlné cestování.
Všechno dohromady
Chtěli byste mít Halo Intesceptor doma? Ano, potřebovali byste k němu ještě přístav, letiště a samozřejmě garáž, ale to už je detail. Tak, jak si ho Phil Pauley vymyslel, asi nikdy světlo světa nespatří, ale podobná myšlenka se zamlouvá vojákům, kteří, jak je známo, vždycky peníze na šílené nápady najdou. Přeci jen nikdo nikdy neví, k čemu by se to mohlo hodit. A až se jim to hodit přestane, třeba se začne Halo Intesceptor opravdu vyrábět.
